Jak si spočítat daň z příjmů OSVČ? + formulář

Jak spočítat daň z příjmů OSVČ a jak vyplnit daňové přiznání? Přečtěte si náš návod: od způsobu uplatňování výdajů a určení základu daně až po vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Obsah článku

Jako živnostník odvádíte sociální a zdravotní pojištění a také daň z příjmu OSVČ (daň z příjmu fyzických osob). Výše odvodů se přitom odvíjí od toho, kolik si vyděláte. Sazba daně z příjmu je 15 % (respektive 23 %, pokud je váš základ daně vyšší než 48násobek – od ledna 2024 36násobek – průměrné mzdy), přesto můžete výši svého zdanění ovlivnit: příjmy a výdaje totiž můžete evidovat různými způsoby, a ovlivnit tak základ daně, ze kterého se daně a další odvody počítají.

Jak si spočítat daň z příjmů OSVČ?

Jak si spočítat základ daně?

Podle zákona o daních z příjmů máte čtyři možnosti, jak evidovat příjmy a výdaje, a spočítat si tak základ daně (tedy rozdíl mezi vašimi příjmy a výdaji, z nějž se pak daně počítají).

Paušální daň

Nechcete evidovat příjmy a výdaje a zároveň ušetřit čas na administrativě? Řešením může být takzvaná paušální daň. Skládá se ze záloh na zdravotní a sociální pojištění a z daně z příjmu – měsíčně tak platíte pouze jedinou pevnou částku. Díky paušální dani navíc nemusíte podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu (a neřešíte ani základ daně). Přečtěte si víc o paušální dani.

Paušální výdaje

V případě uplatňování paušálních nákladů spočítáte svůj základ daně tak, že od svých skutečných příjmů odečtete konkrétní procento příjmů (40 %, 60 %, nebo 80 %), a to podle oboru svého podnikání. Nemusíte tak vést daňovou evidenci a prokazovat výši nákladů na základě dokladů. Přečtěte si víc o paušálních nákladech.

Skutečné výdaje

Pokud máte obrat menší než 25 milionů Kč ročně a chcete v přiznání daně z příjmů vykázat své skutečné náklady (například protože jsou vaše skutečné náklady vyšší, než by byly paušální náklady), můžete vést takzvanou daňovou evidenci. V tom případě základ daně spočítáte tak, že od svých příjmů odečtete své skutečné výdaje, k nimž musíte evidovat veškeré doklady. Přečtěte si, jak uplatnit skutečné výdajekteré náklady jsou daňově uznatelné.

Účetnictví

Podvojné účetnictví vedete typicky tehdy, pokud je váš roční obrat vyšší než 25 milionů Kč. Přečtěte si, jak se liší od daňové evidence.

Příklady výpočtu: Nevíte si s daněmi rady? Podívejte se na konkrétní příklady, jak se daň z příjmů OSVČ počítá.


Jak si snížit základ daně?

Základ daně si můžete ještě snížit, a to díky odečitatelným položkám a nezdanitelnému základu daně.

Odečitatelné položky

Odečitatelné položky jsou částky, o které si za určitých podmínek můžete ponížit základ daně. Upravuje je § 34 zákona o dani z příjmu a patří mezi ně:

  • Daňová ztráta: Daňová ztráta vzniká ve chvíli, kdy na daňovém přiznání vyjde záporný základ daně. Nejedná se o účetní ztrátu – ta vzniká v důsledku hospodaření firmy a přímo znamená, že jsou náklady firmy vyšší než výnosy. Může tedy nastat situace, kdy je výsledek hospodaření firmy kladný, ale firma přesto vykáže daňovou ztrátu. A naopak – účetně ztrátová firma může vykázat kladný daňový základ. Klíčový je zkrátka výsledek na daňovém přiznání. Pokud firma s daňovou ztrátou v budoucnu dosáhne kladného daňového základu, může si daňovou ztrátu z minulých let uplatnit jako odečitatelnou položku a tedy ji odečíst od základu daně. Ztrátu je možné odečíst v následujících 5 letech od jejího vzniku.
  • Odpočet na podporu výzkumu a vývoje: Od základu daně je možné odečíst výdaje, které vynaložíte na realizaci výzkumného či vývojového projektu. Takovým projektem se rozumí činnost, kterou firma vynakládá s cílem např. získat nové know-how, návrhy technologií, vytvoření prototypu nového produktu a podobně. Projekt musí být zpracovaný formou písemného dokumentu s řadou náležitostí – popisuje je § 34b zákona o dani z příjmu, případně pokyn č. D-288 ministerstva financí.
  • Odpočet na podporu odborného vzdělávání: Týká se situace, kdy se zaměstnanci firmy podílejí na praktickém vzdělávání v rámci středních, vyšších odborných a vysokých škol. Jednou ze základních podmínek je uzavření smlouvy mezi školou a firmou, jejíž podnikatelská činnost souvisí s oborem dané školy. Odpočet se skládá ze dvou částí: z výdajů na pořízení majetku, který slouží ke vzdělávání (např. nákup speciálního přístroje), a z výdajů vynaložených přímo na studenty (zaměstnanec se nevěnuje své práci ve firmě, ale jde učit). Podmínky a omezení odpočtu definuje § 34f zákona o dani z příjmu.

Nezdanitelné části základu daně

Jedná se o položky, které snižují základ daně, ať už při ročním zúčtování záloh, nebo v daňovém přiznání poplatníka, podle § 15 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst následující položky:

  • Poskytnutí daru: U darů fyzických osob musí celková hodnota daru činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 Kč (podmínka minimální částky 1 000 Kč) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně.
  • Zaplacené úroky z úvěru: Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně na jednotlivce či domácnost. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Nadále lze snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
  • Platby na penzijní pojištění či připojištění: Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč (daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1 000 Kč měsíčně).
  • Pojistné na životní pojištění: Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 24 000 korun.
  • Členské příspěvky člena odborové organizace: odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3 000 Kč za zdaňovací období.
  • Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání: Maximálně 10 000 Kč ročně, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč, u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Jak uplatnit slevu na dani z příjmů?

Všichni daňoví poplatníci mají nárok na základní daňovou slevu na poplatníka. Kromě toho můžete uplatnit i další slevy.

Slevy pro rok 2023

Sleva na poplatníka 30 840 Kč (měsíčně 2 570 Kč)
Sleva na vyživovaného manžela/manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně)
Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P 49 680 Kč (měsíčně 4 140 Kč)
Sleva pro invalidní důchod I. a II. Stupně 2 520 Kč (měsíčně 210 Kč)
Sleva pro invalidní důchod III. Stupně 5 040 Kč (měsíčně 420 Kč)
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (měsíčně 1 345 Kč)
Sleva pro studenta 4 020 Kč (měsíčně 335 Kč)
Sleva na dítě
  • u prvního dítěte 15 204 Kč (1 267 Kč měsíčně),
  • u druhého dítěte 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně),
  • u třetího a každého dalšího 27 840 Kč (2 320 Kč měsíčně),
  • u dítěte s průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí
Za školku až 17 300 Kč (uplatňuje se ročně)

Aktuální slevy pro rok 2024

Sleva na poplatníka 30 840 Kč (měsíčně 2 570 Kč)
Sleva na vyživovaného manžela/manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně)
Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P 49 680 Kč (měsíčně 4 140 Kč)
Sleva pro invalidní důchod I. a II. Stupně 2 520 Kč (měsíčně 210 Kč)
Sleva pro invalidní důchod III. Stupně 5 040 Kč (měsíčně 420 Kč)
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (měsíčně 1 345 Kč)
Sleva na dítě
  • u prvního dítěte 15 204 Kč (1 267 Kč měsíčně),
  • u druhého dítěte 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně),
  • u třetího a každého dalšího 27 840 Kč (2 320 Kč měsíčně),
  • u dítěte s průkazem ZTP/P se sleva dvojnásobí

Jak na daňové přiznání OSVČ?

Kdo musí podávat daňové přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok podává každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně). Do roku 2022 (včetně) byl tento limit nižší – 15 000 Kč. Mimochodem, daňové přiznání musí podávat třeba i podnikající důchodci.

Do kdy se podává daňové přiznání?

  • Řádný termín pro podání daňového přiznání je do 1. dubna (s daňovým poradcem lze o 3 měsíce prodloužit).
  • Je možné využít také elektronické verze, a podat jej přes datovou schránku až do 2. května.

Co potřebuji k daňovému přiznání?

  • Podívejte se, co vše podléhá dani z příjmu.
  • Zdaňují se peníze, které jste obdrželi mezi 1. 1. a 31. 12. Nespadají sem faktury, které jste v daném období vystavili, ale nebyly vám uhrazeny.
  • Formulář k Přiznání k dani z příjmu fyzických osob si můžete předvyplnit ve Fakturoidu a podat přes datovou schránku.

Dodatečné přiznání k dani z příjmu

Dodatečné daňové přiznání musíte podat, jestliže po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání zjistíte, že vám byla vyměřena daň nižší, než jaká měla být. Můžete ho podat i tehdy, pokud vám byla nesprávně vyměřena vyšší daň.


Interaktivní formulář: Fakturoid za vás spočítá daně

Pokud používáte paušální výdaje, robot za vás spočítá a vyexportuje přiznání k dani z příjmů a také přehled pro ČSSZ. Oba soubory pak můžete jednoduše elektronicky podat – třeba přes daňový portál.

Daňové přiznání pro vás robot vytvoří na základě vašich faktur. V úvahu přitom bere nejen základní slevu na poplatníka, ale letos nově i další odpočty a slevy: poskytnuté dary, zaplacená pojištění, slevy na manželku či manžela a další. Detailně jsme pro vás vše rozepsali na webu Podpory.


Zálohy na daň z příjmů

Každá fyzická osoba je plátcem daně a má povinnost odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Nad určitý obrat odvádí i zálohy na daň.

Musím platit zálohy na daň z příjmů?

Zálohy na daň z příjmů nemusíte platit za následujících podmínek:

  • Pokud jste v prvním roce podnikání.
  • Pokud vaše daň z příjmu za předchozí rok nepřesáhla 30 000 Kč.
  • Pokud máte příjmy i ze zaměstnání a dílčí základ daně ze závislé činnosti (z příjmů ze zaměstnání, ze kterých zaměstnavatel srazil zálohy na daň) činil více než polovinu z vašeho celkového základu daně.

Jak často se platí zálohy na daň z příjmů?

Pokud výše daně za loňský rok přesáhla 30 000 Kč, ale nebyla více jak 150 000 Kč, tak zálohy platíte pololetně, a to k 15. červnu a k 15. prosinci.

Pokud výše daně z příjmů za předchozí rok byla vyšší než 150 000 Kč, tak zálohy platíte čtvrtletně. Jejich splatnost je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Jak vysoké jsou zálohy na daň z příjmů?

Pololetní zálohy: Každá záloha se počítá z daně z příjmů za předchozí rok a je vyčíslena 40 % z daně, kterou zaokrouhlíte nahoru na celé stokoruny.

Čtvrtletní zálohy: Platíte ve výši 25 % předchozí daně. Například pokud vaše daň za minulý rok byla 100 000 Kč, budete platit čtvrtletní zálohy ve výši 25 000 Kč.

Jak se platí zálohy na daň z příjmů?

Na číslo účtu svého finančního úřadu, podle toho, jestli jste právnická, nebo fyzická osoba.


Časté otázky

Jak si spočítat daně online?

Fakturoid spočítá daně za vás. Podle vašich vystavených faktur za vás vyplní daňové přiznání i přehled pro ČSSZ. Podívejte se, jak to funguje.


Související příspěvky

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.