2. Co vám zaměstnavatel dovolí a co ne?
Co říká zákon?
Základní pravidlo (vyplývající z § 304 zákoníku práce) je jednoduché: když chcete vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti vašeho zaměstnavatele, potřebujete předchozí písemný souhlas. Pracujete jako kuchař? Nemůžete si bez povolení šéfa otevřít vlastní bistro. Jste účetní? Radši se zeptejte, než začnete dělat daňová přiznání sousedům.
Výjimkou z tohoto pravidla je vědecká, pedagogická, publicistická, literární a umělecká činnost. Takže pokud chcete psát, učit, tvořit umění nebo dělat vědu, máte volnou ruku.
Co je dobré vědět
- Souhlas zaměstnavatele potřebujete jen po dobu trvání pracovního poměru. Jakmile dáte výpověď, můžete si dělat, co chcete (pokud nemáte konkurenční doložku a neporušujete povinnost mlčenlivosti a ochrany obchodního tajemství).
- Udělený souhlas může zaměstnavatel písemně a s uvedením důvodů odvolat. V takovém případě musíte činnost bez zbytečného odkladu ukončit.
- Nezávisle na souhlasu vždy platí základní povinnosti zaměstnance (loajalita, řádné plnění práce, nevyužívání firemních prostředků) a ochrana obchodního tajemství.
Kdy souhlas potřebujete
- Když vykonáváte činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Typickým příkladem je programátor ve firmě, který chce začít programovat weby po večerech. „Pokud chcete podnikat ve stejném oboru, kde už pracujete, je fér to se zaměstnavatelem otevřeně probrat,“ doporučuje HR konzultantka René Kalašová z Performie. „Nejen kvůli zákonu, ale i kvůli vztahu, který je postavený na důvěře. Vždyť kvalitní pracovní vztahy stojí na otevřenosti a respektu.“
- Když pracujete pro stát. Běžní úředníci často potřebují souhlas, i když chtějí podnikat v úplně jiném oboru. Státní zaměstnanci podle zákona o státní službě mohou podnikat jedině s písemným souhlasem. A pokud jste policista nebo pracujete v bezpečnostních složkách, musíte žádat o povolení služebního funkcionáře. Zkrátka – čím blíž státu, tím přísnější pravidla.
- Když máte v pracovní smlouvě konkurenční doložku. Fakticky nejde o zákaz vedlejší činnosti jako takové, ale o smluvní omezení toho, co můžete dělat, během zaměstnání i po jeho skončení. Zaměstnavatel by v doložce měl uvést, jak dlouho toto omezení trvá a pro jaký typ činnosti (a na jakém území) platí. Hledejte formulace typu „Zaměstnanec se zavazuje zdržet se konkurenční činnosti...“, „Zaměstnanec nesmí vykonávat činnost, která by byla v rozporu se zájmy...“ nebo „Zákaz výdělečné činnosti ve stejném oboru...“
Tip od HR konzultantky
„Láká vás podnikání ve stejném oboru, kde už působíte? Zkuste se nejdřív zamyslet: proč vlastně chci podnikat? Co mi v současné práci chybí? Možná toužíte po větší svobodě, po kreativním prostoru nebo chcete rozvíjet konkrétní dovednost – třeba správu sociálních sítí. Ale co když právě tohle by váš zaměstnavatel uvítal a dal vám v tom prostor?“ upozorňuje René Kalašová.
„Otevřený rozhovor může přinést překvapivě pozitivní výsledek. Místo tajného vedlejšáku může vzniknout nová role, projekt nebo spolupráce, která bude přínosná pro obě strany. A navíc – zachová se důvěra, která je základem každého zdravého pracovního vztahu.“
Kdy souhlas nepotřebujete
Souhlas zpravidla nepotřebujete, pokud vaše činnost není shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a zároveň:
- Nepoužíváte firemní prostředky ani know-how
- Podnikáte výhradně ve volném čase
- Neoslovujete firemní klienty ani kolegy
Ale pozor: i když jste v situaci, kdy si formálně můžete dělat, co chcete, může být moudré šéfa informovat. Zejména pokud vaše podnikání začne být viditelné (třeba na sociálních sítích), budete potřebovat větší flexibilitu v práci nebo pokud existuje i minimální riziko střetu zájmů.
Příklad: Lenka zjišťuje, co může
Lenka pracuje v realitní kanceláři jako asistentka. Její šperky s tím nijak nesouvisejí, ale přesto si pro jistotu pročetla pracovní smlouvu. Narazila tam na větu: „Zaměstnanec je povinen zdržet se jakékoli výdělečné činnosti, která by mohla být v rozporu se zájmy zaměstnavatele.“
Hmm. Co to přesně znamená? Lenka se zeptala svého šéfa, zda by její vedlejší činnost mohla být problém. Ten se jen zasmál: „Lenko, jestli mi jednou prodáte náramek, dejte mi slevu. Jinak je mi to jedno.“
Lenka to vyřešila chytře – přestože písemný souhlas svého zaměstnavatele s vedlejší činností nepotřebuje (chce podnikat ve zcela jiném oboru), chtěla mít čistý štít. Dnes ví, že jí nikdo nemůže nic vyčítat. A to je dobrý pocit.
Na co si dát pozor
1. Nepoužívejte firemní prostředky
- Firemní notebook na tvorbu vlastních webů? Ne.
- Firemní telefon na obvolávání vašich klientů? Taky ne.
- Firemní auto na rozvoz vašich výrobků? Rozhodně ne.
2. Oddělte pracovní čas od podnikání
- Žádné vyřizování objednávek během pracovní doby.
- Žádné telefonáty s vašimi klienty v kanceláři.
- Žádná „rychlá úprava“ webu během obědové pauzy.
3. Kancelář není místo pro váš byznys
Vaši kolegové můžou být skvělí první zákazníci, ale nezneužívejte toho. Rozdíl mezi „hele, dělám teď tyhle věci, kdyby tě to zajímalo“ a každotýdenním „tak co, už sis to rozmyslel?“ je propastný. To první je v pořádku, to druhé vás může stát dobré vztahy i práci.
4. Myslete na dobré jméno
Pokud se na LinkedInu prezentujete jako „marketing manager ve firmě XY“, vaše vedlejší aktivity se s firmou automaticky spojí. Zvažte oddělené profily.
Jak požádat o souhlas + vzor
Pokud souhlas svého zaměstnavatele s podnikáním potřebujete, připravte se na to. Tady je návod krok za krokem.
1. Připravte si argumenty
Zaměstnavatele bude zajímat, zda vaše vedlejší činnost neovlivní vaši práci (časově ani výkonnostně), zda nehrozí střet zájmů a že v rámci svého podnikání nebudete využívat firemní zdroje.
2. Napište žádost
Nejlepší je písemná forma. I v budoucnu tak budete mít jasný důkaz o tom, co jste si se šéfem domluvili.
Vzor žádosti
Věc: Žádost o písemný souhlas s výkonem vedlejší výdělečné činnosti
Vážený pane/paní [jméno nadřízeného],
dovoluji si Vás požádat o předchozí písemný souhlas s výkonem vedlejší výdělečné činnosti dle § 304 zákoníku práce.
Rád/a bych ve svém volném čase začal/a [konkrétní popis činnosti]. Tato činnost:
- Nebude časově kolidovat s mou prací ve firmě
- Nebude v konkurenčním vztahu k činnosti naší společnosti
- Budu ji vykonávat výhradně mimo pracovní dobu
- Nebudu využívat žádné firemní prostředky ani know-how
Ujišťuji Vás, že má priorita zůstává plnění pracovních povinností ve firmě. Vedlejší činnost by mi pomohla [rozvíjet dovednosti / zajistit rodinu / jiný důvod]. Beru na vědomí, že udělený souhlas lze písemně odvolat s uvedením důvodů.
Děkuji za zvážení mé žádosti a jsem k dispozici pro případné doplňující dotazy.
S pozdravem
3. Buďte připraveni na diskusi
Šéf se může ptát na detaily. Buďte upřímní, ale nemusíte prozradit všechno (třeba kolik plánujete vydělávat).
Akční krok pro vás
- Otevřete svou pracovní smlouvu a najděte část o vedlejší činnosti nebo konkurenční doložce.
- Pokud si nejste jistí, zeptejte se svého nadřízeného nebo personalisty – neformálně, lidsky.
- Pokud souhlas potřebujete, požádejte o něj písemně (klidně jednoduchým e-mailem).
