Základní pravidlo (vyplývající z § 304 zákoníku práce) je jednoduché: když chcete vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti vašeho zaměstnavatele, potřebujete předchozí písemný souhlas. Pracujete jako kuchař? Nemůžete si bez povolení šéfa otevřít vlastní bistro. Jste účetní? Radši se zeptejte, než začnete dělat daňová přiznání sousedům.
Výjimkou z tohoto pravidla je vědecká, pedagogická, publicistická, literární a umělecká činnost. Takže pokud chcete psát, učit, tvořit umění nebo dělat vědu, máte volnou ruku.
„Láká vás podnikání ve stejném oboru, kde už působíte? Zkuste se nejdřív zamyslet: proč vlastně chci podnikat? Co mi v současné práci chybí? Možná toužíte po větší svobodě, po kreativním prostoru nebo chcete rozvíjet konkrétní dovednost – třeba správu sociálních sítí. Ale co když právě tohle by váš zaměstnavatel uvítal a dal vám v tom prostor?“ upozorňuje René Kalašová.
„Otevřený rozhovor může přinést překvapivě pozitivní výsledek. Místo tajného vedlejšáku může vzniknout nová role, projekt nebo spolupráce, která bude přínosná pro obě strany. A navíc – zachová se důvěra, která je základem každého zdravého pracovního vztahu.“
Souhlas zpravidla nepotřebujete, pokud vaše činnost není shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a zároveň:
Ale pozor: i když jste v situaci, kdy si formálně můžete dělat, co chcete, může být moudré šéfa informovat. Zejména pokud vaše podnikání začne být viditelné (třeba na sociálních sítích), budete potřebovat větší flexibilitu v práci nebo pokud existuje i minimální riziko střetu zájmů.
Lenka pracuje v realitní kanceláři jako asistentka. Její šperky s tím nijak nesouvisejí, ale přesto si pro jistotu pročetla pracovní smlouvu. Narazila tam na větu: „Zaměstnanec je povinen zdržet se jakékoli výdělečné činnosti, která by mohla být v rozporu se zájmy zaměstnavatele.“
Hmm. Co to přesně znamená? Lenka se zeptala svého šéfa, zda by její vedlejší činnost mohla být problém. Ten se jen zasmál: „Lenko, jestli mi jednou prodáte náramek, dejte mi slevu. Jinak je mi to jedno.“
Lenka to vyřešila chytře – přestože písemný souhlas svého zaměstnavatele s vedlejší činností nepotřebuje (chce podnikat ve zcela jiném oboru), chtěla mít čistý štít. Dnes ví, že jí nikdo nemůže nic vyčítat. A to je dobrý pocit.
Vaši kolegové můžou být skvělí první zákazníci, ale nezneužívejte toho. Rozdíl mezi „hele, dělám teď tyhle věci, kdyby tě to zajímalo“ a každotýdenním „tak co, už sis to rozmyslel?“ je propastný. To první je v pořádku, to druhé vás může stát dobré vztahy i práci.
Pokud se na LinkedInu prezentujete jako „marketing manager ve firmě XY“, vaše vedlejší aktivity se s firmou automaticky spojí. Zvažte oddělené profily.
Pokud souhlas svého zaměstnavatele s podnikáním potřebujete, připravte se na to. Tady je návod krok za krokem.
Zaměstnavatele bude zajímat, zda vaše vedlejší činnost neovlivní vaši práci (časově ani výkonnostně), zda nehrozí střet zájmů a že v rámci svého podnikání nebudete využívat firemní zdroje.
Nejlepší je písemná forma. I v budoucnu tak budete mít jasný důkaz o tom, co jste si se šéfem domluvili.
Věc: Žádost o písemný souhlas s výkonem vedlejší výdělečné činnosti
Vážený pane/paní [jméno nadřízeného],
dovoluji si Vás požádat o předchozí písemný souhlas s výkonem vedlejší výdělečné činnosti dle § 304 zákoníku práce.
Rád/a bych ve svém volném čase začal/a [konkrétní popis činnosti]. Tato činnost:
Ujišťuji Vás, že má priorita zůstává plnění pracovních povinností ve firmě. Vedlejší činnost by mi pomohla [rozvíjet dovednosti / zajistit rodinu / jiný důvod]. Beru na vědomí, že udělený souhlas lze písemně odvolat s uvedením důvodů.
Děkuji za zvážení mé žádosti a jsem k dispozici pro případné doplňující dotazy.
S pozdravem
Šéf se může ptát na detaily. Buďte upřímní, ale nemusíte prozradit všechno (třeba kolik plánujete vydělávat).