4. Daně a pojištění – co musíte řešit, a co (zatím) ne
Pokud vás při slově „daně“ polije horko a „ČSSZ“ vám zní jako zaklínadlo, nelekejte se. U vedlejší činnosti máte mnohem jednodušší start než ti, kdo jdou do podnikání naplno.
Co (zatím) řešit nemusíte
Největší výhoda podnikání při zaměstnání? Neplatíte minimální zálohy na pojištění. Živnostníci na hlavní činnost musí každý měsíc posílat státu minimální odvody ve výši několika tisíc měsíčně (s výjimkou těch, kteří začali podnikat od roku 2025 – ti minimální zálohy v prvních dvou letech neplatí). Vy? Nic. Nula. Proč? Protože pojištění už za vás platí zaměstnavatel a stát to ví, takže vás nenutí platit další zálohy. První rok tedy máte klid – žádné měsíční platby navíc.
DPH taky neřešíte. Dokud váš roční obrat nepřekročí 2 miliony korun (a to se při pár zakázkách měsíčně pravděpodobně nestane), nemusíte se registrovat k DPH. Výjimkou je situace, kdy v rámci podnikání koupíte službu ze zahraničí (například on-line reklamu) nebo pokud poskytujete služby do zahraničí – pak se musíte registrovat jako identifikovaná osoba. (Existují samozřejmě i situace, kdy se vám může vyplatit zaregistrovat se k DPH dobrovolně.)
A účetní? Taky zbytečnost. Na začátku si vystačíte s jednoduchým přehledem příjmů a výdajů (třeba přímo ve Fakturoidu). Nebo ještě lépe – použijete paušální výdaje a nemusíte schovávat ani jednu účtenku.
Co musíte udělat (ale zvládnete to)
Povinností ve skutečnosti nebudete mít mnoho a dají se shrnout do jedné věty: musíte vědět, kolik jste vydělali, jednou ročně to nahlásit státu a případně doplatit daň a pojištění.
Evidence příjmů
Zákon říká jasně: musíte vědět, kolik jste vydělali. Nejjednodušší způsob, jak na to? Vystavujte faktury přes Fakturoid. Budete mít automaticky přehled o všech svých příjmech a na jaře vám z nich robot rovnou spočítá daňové přiznání.
„U fyzických osob se příjmy počítají podle data zaplacení, ne podle data uskutečného zdanitelného plnění,“ dodává k tomu účetní Markéta Vlčková z účetní kanceláře Bookeepio. „Znamená to, že zdaníte částky, které vám v daném roce skutečně přišly na účet. Doporučujeme tedy vystavovat faktury ve Fakturoidu a párovat si k nim platby.“
Evidence nákladů
Když podnikáte, máte dvě možnosti, jak řešit náklady. Buď si poctivě schovávat každou účtenku a vést evidenci skutečných výdajů, nebo využít paušální výdaje. Druhá varianta je pro začátečníky mnohem jednodušší (a často i výhodnější).
Skutečné výdaje znamenají schovávat doklady a účtenky ke všemu, co s vaším podnikáním souvisí – benzín, kancelářské potřeby, materiál, telefon... Musíte rozlišovat, co je firemní a co soukromé. Vést knihu jízd. Počítat poměrnou část nákladů. Je to přesné a vyplatí se to, pokud máte skutečně vysoké reálné náklady, ale taky časově a administrativně náročné.
Paušální výdaje jsou úplně jiný svět. Představte si, že vám stát říká: „Nemusíš mi nic dokazovat. Prostě si odečti 60 % z příjmů a máme to vyřešené.“ Žádné účtenky, žádné doklady, žádné počítání. A jak to funguje v praxi?
- Řemeslné živnosti: 80% paušál (vyděláte 100 000 Kč → zdaníte jen 20 000 Kč). Uplatnit můžete maximálně výdaje ve výši 1 600 000 Kč ročně.
- Většina volných živností: 60% paušál (vyděláte 100 000 Kč → zdaníte 40 000 Kč). Uplatnit můžete maximálně výdaje ve výši 1 200 000 Kč ročně.
- Autorské honoráře: 40% paušál (vyděláte 100 000 Kč → zdaníte 60 000 Kč). Uplatnit můžete maximálně výdaje ve výši 800 000 Kč ročně.
- Nájem (v obchodním majetku): 30% paušál (vyděláte 100 000 Kč → zdaníte 70 000 Kč). Uplatnit můžete maximálně výdaje ve výši 600 000 Kč ročně.
„Formu uplatňovaných nákladů si nemusíte volit předem. Stačí se rozhodnout až na konci zdaňovacího období – tedy při podávání daňového přiznání,“ radí účetní Markéta Vlčková.
Pro většinu začínajících podnikatelů jsou paušální výdaje jasná volba. Ušetříte čas, nervy a často i peníze. Jediná výjimka? Když máte opravdu vysoké náklady (třeba drahý materiál) – pak se může vyplatit evidence skutečných výdajů.
Daňové přiznání
Po konci každého roku (tedy na začátku toho dalšího) máte povinnost podat daňové přiznání. Dobrá zpráva je, že pokud fakturujete ve Fakturoidu, robot za vás daňové přiznání prakticky vyplní sám – vy jen zkontrolujete čísla, doplníte osobní údaje a odešlete přes portál Moje daně.
Povinné odvody (pojištění)
Při vedlejší činnosti máte velkou výhodu – první rok neplatíte žádné zálohy. Ani na zdravotní, ani na sociální pojištění. Proč? Protože stát neví, kolik vyděláte. Takže čeká, až podáte přehled za první rok, a teprve pak vám spočítá, kolik doplatit, případně spočítá i povinné zálohy na další rok.
Zdravotní pojištění u vedlejší činnosti doplatíte vždy, ale jen 13,5 % z poloviny vašeho zisku. Vyděláte málo? Zaplatíte málo. Sociální pojištění platíte, jen když váš roční zisk překročí rozhodnou částku (například pro rok 2026 je to 117 521 Kč). Pokud vyděláte míň, nebudete doplácet nic.
A jak to bude se zálohami během druhého roku podnikání? Po podání přehledů za ten první vám pojišťovna a ČSSZ stanoví měsíční zálohy vycházející z vypočteného pojistného za minulý rok. Doplatek z přehledu uhradíte do 8 dnů a nové odvody budete platit od následujícího měsíce po podání přehledu.
Praktické tipy pro klidný spánek
- Odkládejte si na daně a pojištění. Z každé faktury si dejte stranou 15–20 %. I když nakonec tolik platit nebudete, je lepší mít rezervu.
- Použijte paušální výdaje. Nemusíte schraňovat účtenky a při podávání daňového přiznání si odečtete např. 60 % z příjmů jako náklady.
- Vystavujte faktury ve Fakturoidu. Všechny příjmy a výdaje budete mít na jednom místě, včetně užitečných statistik nebo hlídání výše povinných odvodů.
- Daňové přiznání a přehled pro ČSSZ za vás spočítá Fakturoid. Pokud fakturujete u robota, na jaře za vás vyplní, spočítá a vyexportuje daňové přiznání i přehled pro ČSSZ.
- Nezapomeňte na termíny. Daňové přiznání se elektronicky podává do 1. května, přehledy pro pojišťovny do 1. června a pak máte 8 dnů na zaplacení případných doplatků.
Příklad: Lenka se přestává bát čísel
Když Lenka získala IČO, přišel na ni lehký panický záchvat. „Teď asi musím něco vyplňovat, někam volat, všechno spočítat…?“ Nevěděla, jak se platí pojištění, kdy se podává přiznání, co znamená „paušální výdaje“.
Ale pak si večer sedla k článku ve fakturoidím podnikatelském almanachu, kde bylo všechno vysvětlené polopatě. Zjistila, že první rok žádné zálohy neplatí. Že její malý vedlejšák s pár zakázkami ji nijak „nesemele“. A že paušální výdaje jsou naprostý dar z nebes.
Začala vystavovat faktury ve Fakturoidu, a po prvním roce podnikání tak měla dokonalý přehled o svých příjmech za loňský rok. Daňové přiznání a přehled pro ČSSZ jí navíc fakturační robot vytvořil sám, ona už obojí jen elektronicky odeslala. Bylo to jednodušší, než si myslela.
Akční krok pro vás
Spočítejte si, kolik byste zaplatili na daních při různých příjmech:
- Vezměte váš očekávaný roční příjem.
- Odečtěte paušální výdaje (pravděpodobně 60 %).
- Z výsledku spočítejte 15 % daň.
- Odečtěte slevu na poplatníka (může se měnit, ale například pro rok 2026 jde o 30 840 Kč). Pokud podnikáte na vedlejší činnost při zaměstnání a máte podepsané Prohlášení poplatníka („růžový papír“), slevu už za vás uplatňuje zaměstnavatel – v podnikání ji tedy nezapočítávejte znovu.
Mimochodem, až jednou budete daňové přiznání dělat „naostro“, nezapomeňte na začátku roku požádat zaměstnavatele o Potvrzení o zdanitelných příjmech. Údaje z něj patří do § 6 a dokument pak přiložíte k daňovému přiznání.
