Patent v podnikání. Kdy se vám může hodit a jak ho získat? (návod)

Přišli jste s novým, zajímavým nápadem, ale bojíte se, že na něm začne vydělávat konkurence? Přečtěte si, zda si svůj vynález můžete patentovat, jak si patent zařídit a kolik vás to bude stát.👇

Obsah článku

• Co je to patent
  • Rozdíl mezi patentem a užitným vzorem
• Co je to vynález
  • Podmínky pro získání patentu
  • Co není možné patentovat
  • Proč v EU nejde patentovat software (a proč je to dobře)
• Proč si mám udělat patent?
  • Příklad ze života (aneb když se patent vyplatí)
• Jak získám patent v ČR? (návod, jak vyplnit přihlášku)
  • Jak dlouho trvá, než patent získám?
  • Kolik patent stojí
  • Jak dlouho patent platí
  • V jakých oborech a kdo v Česku nejvíc patentuje?
• Jak získám patent v zahraničí?
  • Národní patenty
  • Evropský patent
  • Mezinárodní přihláška (PCT)
• Příklady zajímavých (a bizarních) patentů
  • Donášková vzducholoď od Amazonu
  • Out-of-office systém od IBM
  • Elektrický „obojek“ proti chrápání
  • Kontaktní čočky
• Další zajímavé články v Almanachu

Co je to patent

Patent je právní ochrana vynálezů. Vlastníkovi vynálezu poskytuje exkluzivní právo na jeho využívání po určitou dobu. V Česku patenty uděluje Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Získání patentu pro váš vynález může být klíčové pro váš business a úspěch na trhu – nikdo vás nesmí „kopírovat“.

Rozdíl mezi patentem a užitným vzorem

Kromě patentu můžete zažádat také o užitný vzor. Užitný vzor se od patentu liší tím, co chrání a jaké podmínky musíte pro jeho udělení splnit.

Narozdíl od patentu nelze užitným vzorem chránit způsoby výroby nebo pracovní postupy. Zároveň se ale u užitných vzorů neuplatňuje požadavek vynálezecké činnosti – užitný vzor lze udělit i na předměty, které nejsou úplně inovativní.

Co je to vynález

V Česku se obecně za vynález považuje vše, co poskytuje zcela nové řešení konkrétního problému. Zároveň se vynález musí lišit od postupů a výrobků, které už existují, a musí být možné ho reálně vyrobit a použít v praxi. Pokud by vás zajímalo více o definici vynálezu z pohledu českého zákona, mrkněte na Zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Podmínky pro získání patentu

Pokud si chcete nechat svůj vynález patentovat, je nutné znát podmínky pro získání patentu. Patentovat se totiž dá (teroeticky) cokoliv, pokud to splňuje stanovené právní požadavky. Většinou se vám bude patent hodit především pro ochranu a získání výhradního práva na nové výrobky a technologie (vynález). Můžou sem spadat také nové chemicky vyrobené látky, léky nebo biotechnologické postupy. Pro získání patentu musí vynález splňovat následující 3 podmínky:

1. Novost – Vynález je nový v případě, že nebyl představen veřejnosti už před podáním přihlášky o udělení patentu. Jinými slovy to znamená, že před podáním přihlášky zatím nesmí být váš vynález součástí žádných výrobků nebo postupů, které už jsou přístupné veřejnosti.
2. Průmyslová užitelnost – Jednoduše řečeno, váš vynález musí být možné reálně vyrobit a použít v praxi.
3. Odlišnost – Vynález se musí nějakým způsobem lišit od již existujících řešení a technologií (nové technické funkce, postupy, využití).

Co není možné patentovat

Některé věci nelze patentovat, protože jednoduše nesplňují stanovené podmínky a nepovažují se za vynálezy. Patří sem například:

• Vynálezy, které nejsou nové nebo nejsou dostatečně odlišené od těch již existujících.
• Matematické metody, abstraktní myšlenky a vědecké teorie.
• Estetické vynálezy, které nemají technický charakter.
• Nově objevené odrůdy rostlin nebo druhy zvířat.
• Vynálezy, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo mravností.

Proč v EU nejde patentovat software (a proč je to dobře)

Podle Evropského patentového úřadu je software vynálezem, k jehož provedení nebo použití potřebujete počítač. Ani po dlouhotrvajícím sporu a boji protichůdných názorů, v současné době není možné software v rámci EU patentovat. Proč robot souhlasí s tím, jak to děláme v Evropě?

Každý se totiž bude snažit formulovat patent co možná nejobecněji, aby měl co možná nejširší pole působnosti. Problém se softwarem (potažmo s jeho patentem) je tedy ten, že často zahrnuje i ty nejjednodušší, až triviální myšlenky a procesy – těch jsou v softwarech desítky nebo stovky. Jeden patent by tak pokrýval každý z úkonů, který software vykoná. Jak v takovém případě určit, který proces už známe a který je zcela nový a originální? Těžko. A ještě hůř by pak někdo vytvářel nový užitečný program, který by některý z takových patentů neporušoval.

Například v Americe si ale software patentovat můžete. S možností patentovat software se totiž vyrojili tzv. patentoví trolové, kteří si nechávají patentovat i ty nejzákladnější a nejpopulárnější řešení a pak na tom díky žalobám a licencím vydělávají velké peníze.

Proč si mám udělat patent?

Nevíte, jestli se vám patent vyplatí? Je dobré udělat si průzkum a získat přehled o tom, jak moc se ve vašem oboru patentuje, nebo nepatentuje. S tím vám pomůže rešeršní databáze ÚPV. Obecně platí, že pokud ve vašem oboru existuje hodně patentů, tím spíše musíte jakékoliv inovace a vynálezy chránit – potřebujete patent. Kromě samotné ochrany vašeho vynálezu vám vlastnictví patentu poskytne hned několik dalších výhod.

Příklad ze života (aneb když se patent vyplatí)

Společnost Apple v roce 2011 získala patent na funkci „slide-to-unlock“, která umožňuje odemknout mobilní telefon přetažením prstu po displeji. Chvíli nato, ve stejném roce, začal jeden z nejslavnějších (a nejdelších) soudních sporů v oblasti technologií.

Apple nařkl Samsung z porušení hned několika patentů. Soudní spor se vlekl dlouhých 7 let, od roku 2011 do roku 2018. Po několika soudních líčeních a nespočtu odvolání ze strany Samsungu nakonec není jisté, kolik peněz musel Samsung reálně zaplatit ve prospěch Apple (jako součást soudního vypořádání).

Po sáhodlouhém trápení z obou stran se nakonec v roce 2018 obě společnosti domluvily na tom, že spor vyřeší licenční smlouvu. Přesné podmínky licenční spolupráce mezi oběma společnostmi nejsou známy, je ale jasné, že na tom společnost Apple i nadále vydělává (díky poskytování licencí získává příjmy z prodeje Samsung zařízení). Z tohoto případu je krásně jasné, jak důležitá ochrana duševního vlastnictví a vynálezů vlastně je.

Jak získám patent v ČR? (návod, jak vyplnit přihlášku)

K udělení patentu pro váš vynález musíte vyplnit a odeslat patentovou přihlášku. Tu můžete podat (jakožto původce vynálezu) buď vy, nebo kdokoliv jiný ve vašem zastoupení v případě, že na něj toto právo převedete. Jak celý proces probíhá?

1. Příprava vynálezu: Vynález už máte, teď je nutné se ujistit, že splňuje podmínky pro udělení patentu (novost, využitelnost v průmyslu a odlišnost). Napište si detailní popis vašeho vynálezu, včetně jeho technických detailů, funkcí a přínosů.

2. Konzultace s odborníkem: Pokud chcete, můžete tento krok přeskočit. My však doporučujeme, abyste svou přihlášku prodiskutovali s odborníkem na patenty nebo s právním zástupcem. Získáte tak cenné rady a budete si jistí, že vaše přihláška obsahuje vše, co je třeba.

3. Vyplnění přihlášky: Na webových stránkách ÚPV si stáhněte oficiální přihlášku (patentová přihláška) a online nebo fyzicky ji vyplňte. Přihlášku můžete podat hned několika způsoby – poštou, osobně na podatelně, přes datovou schránku, v elektronicky podepsaném e-mailu, nebo přímo prostřednictvím e-portálu ÚPV.

4. Předložení dokumentace: K přihlášce podle pokynů ÚPV připojte podrobný popis vynálezu a veškeré další dokumenty, které mohou vaši přihlášku doplnit a podpořit (technické kreslení, diagramy ilustrující funkce a provedení vynálezu, atd.)

5. Zaplacení poplatku: Při podání patentové přihlášky musíte zaplatit požadovaný poplatek.

6. Posouzení přihlášky: Po přijetí přihlášky ji Úřad průmyslového vlastnictví zkontroluje a posoudí, zda váš vynález splňuje podmínky pro udělení patentu.

7. Udělení patentu: Pokud se úřad dobere k tomu, že vynález splňuje všechny podmínky – udělí vám patent.

8. Platba udržovacích poplatků: Po udělení patentu je nutné myslet na to, že musíte platit tzv. udržovací poplatky, díky kterým se patent udržuje v platnosti. (Přestože patent je platný po dobu 20 let, udržovací poplatek se platí ročně. Je to taková motivace vynálezců, aby patent aktivně využívali.)

Jak dlouho trvá, než patent získám?

Už asi chápete, že získání patentu nebude zrovna procházka růžovým sadem. To platí i pro dobu, po kterou budete na patent čekat. Úřadu může chvíli trvat, než se k vaší přihlášce vůbec dostane. Potom musí přihlášku důkladně prozkoumat a podat případné námitky nebo žádost o revizi.

Až v případě, že přihláška úspěšně projde kontrolou a bude splňovat všechny podmínky, získáte patent. Celkově celý tento proces může v ČR trvat od několika měsíců po jednotky let (liší se případ od případu).

Kolik patent stojí

Konkrétní poplatky spojené s patentováním vynálezu se mohou lišit v závislosti na konkrétní situaci a požadavcích vynálezce nebo ÚPV. Celkové náklady na získání českého patentu (od podání přihlášky, až po jeho udělení) se většinou pohybují mezi 40 až 100 000 Kč.

Obecně se platí za podání přihlášky, její prozkoumání, udělení patentu a následně za udržování jeho platnosti (podle počtu let od podání přihlášky). Celkový a přesnější přehled poplatků najdete na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Zde uvedeme pouze příklady poplatků, které musíte při vyřizování patentu zaplatit:

Jak dlouho patent platí

Patent udělený v České republice Úřadem průmyslového vlastnictví platí po dobu 20 let od doby podání přihlášky. Je důležité myslet na to, že platnost patentu po dobu 20 let není automatická – každý rok musíte platit udržovací poplatek. Pokud poplatky platit nebudete, může dojít k předčasnému ukončení platnosti patentu.

Po uplynutí 20 let od podání přihlášky patent automaticky expiruje a ochrana vašeho vynálezu skončí. V Česku obecně není možné prodloužit dobu platnosti ochrany stejného vynálezu nad tuto hranici. Po uplynutí platnosti patentu sice můžete podat žádost o patent nový, ale pouze v případě, kdy jste původní vynález nějakým způsobem vylepšili nebo modifikovali.

V jakých oborech a kdo v Česku nejvíc patentuje?

Údaje o tom, kolik patentových přihlášek se ročně podá a kolik se jich udělí, jsou jedním z hlavních ukazatelů mezinárodní konkurenceschopnosti země (včetně patentů, které jsou podané v jiné zemi, ale jsou platné i pro ČR). Zároveň to poukazuje na to, jak ekonomicky silná daná zamě je, a jak se jí daří ve výzkumu a vývoji. Jak si v tomto ohledu vede Česko?

Ze statistických údajů ÚPV vyplývá, že za rok 2023 trošku klesl počet patentových přihlášek podaných lidmi z ČR (8% pokles oproti předchozímu roku). Z 465 podaných přihlášek bylo nejvíce z nich (18 %) v oblasti dopravy a skladování. Hned za tím následoval počet přihlášek v oblasti zdraví a zábavy (9,5 %) a dalším početným oborem byla elektrotechnika (7 %).

Co je ale zajímavé, je především to, kdo patentové přihlášky podává. V roce 2023 byla totiž pětina přihlášek (20,2 %) podaná českými vysokými školami a výzkumnými ústavy.

Jak získám patent v zahraničí?

Pokud chcete mít ochranu vašeho vynálezu také v zahraničí, existuje několik možností, jak svůj vynález v zahraničí přihlásit. Po podání české přihlášky máte 12 měsíců na rozšíření ochrany do zahraničí jednou z následujících cest.

Národní patenty

O patent si můžete zvlášť zažádat v jednotlivých zemích, kde chcete mít váš vynález chráněný. O tom, zda patent získáte, nebo ne, rozhodují místní orgány podle legislativy daného státu. Nejenže byste si museli nastudovat legislativu každého státu zvlášť, ale s velkou pravděpodobností byste si museli zvolit také zástupce, který za vás na území daného státu vše zařídí. Pokud byste tedy chtěli žádat o patent ve více zemích najednou, jednalo by se o zdlouhavý proces.

Evropský patent

Pomocí „evropského patentu“ můžete zažádat o ochranu vašeho vynálezu hned v 39 zemích najednou. Přihlášku o evropský patent můžete v Česku podat přímo na Úřad průmyslového vlastnictví ČR (dokonce stačí v češtině). Na stránkách ÚPV zároveň najdete pokyny a na stránkách Evropského patentu zase všechny formuláře, které k podání přihlášky budete potřebovat.

Mezinárodní přihláška (PCT)

Mezinárodní přihláška o patent podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) vám umožní získat ochranu ve více než 150 smluvních státech najednou. Před podáním mezinárodní přihlášky nemusíte zvlášť podávat tu českou – pouze si v procesu podání PCT vyberete, které státy chcete do patentu zahrnout (vybrat můžete také ČR).

Také Mezinárodní přihlášku můžete podat přímo na ÚPV, musí však být buď v angličtině, němčině nebo francouzštině (přílohy můžou být v češtině, ale do jednoho měsíce od podání přihlášky musíte dodat překlad do jednoho ze zmíněných jazyků).

Příklady zajímavých (a bizarních) patentů

Nad některými (již udělenými) patenty zůstává rozum stát, ale až čas ukáže, jestli se to těmto společnostem opravdu vyplatilo. Podívejte se na výběr zajímavých a někdy až bizarních patentů ze světa a podívejte se, který vynález vznikl u nás.

Donášková vzducholoď od Amazonu

Americká společnost Amazon si v roce 2016 nechala patentovat obří létající sklad, který by (kromě skladu) sloužil také jako základna pro doručovací drony. Podle Amazonu by se tento sklad vznášel ve výšce asi 14 km a byl by naplněn produkty, které si na jejich stránce můžete objednat. Poté, co si produkt objednáte, dron vzlétne ze vznášejícího se skladu a doručí produkt až k vám domů.

Out-of-office systém od IBM

Nastavujete si před dovolenou tzv. out-of-office zprávu na vašem e-mailu? Určitě vás ale nenapadlo, že i tohle si může někdo nechat patentovat. IBM se tím nenechalo odradit a v roce 2010 (po několika odmítnutích) tento paten získalo, přestože tyto zprávy i systémy na jejich rozesílání existovaly dlouho předtím. Systém od IBM změnil pouze to, že zpráva o dovolené se odesílala už před ní (kolegové věděli předem, že na dovolenou pojedete). Je to skoro, jako kdyby si někdo chtěl nechat patentovat odesílání pohledů, ne přímo z dovolené, ale ještě před ní.

Elektrický „obojek“ proti chrápání

Ano, čtete správně. V roce 1967 si americký vynálezce Robert B. Crossley nechal patentovat elektrický obojek proti chrápání. Před spaním si člověk nasadil obojek na krk a mohl ulehnout. V obojku byl malý mikrofon, který monitoroval hlasitost chrápání a při překročení určité úrovně dal spícímu malý elektrický výboj. Hlavní myšlenkou bylo to, že elektrický výboj donutí člověka se pohnout, otočit se třeba na bok, a díky tomu přestat chrápat. 🙃 Co říkáte, pořídili byste takovou vychytávku vašim chrápajícím polovičkám?

Kontaktní čočky

Ani Česko ale nezaostává a přispívá svými vynálezy do patentového rybníčku. Věděli jste, že kontaktní čočky, tak jak je známe dnes, vlastně vznikly u nás? Český chemik Otto Wichterle získal v roce 1961 patent na měkké kontaktní čočky, který položil základ pro moderní kontaktní čočky.

---

Další zajímavé články v Almanachu

• Proč nemít strach z podnikání
• Pojištění pro podnikatele
• Kde sehnat peníze do začátku podnikání?
• Jak zvládat stres v podnikání