Daňové odpisy

Obsah článku

Co jsou daňové odpisy?

Daňové odpisy jsou nepovinnou formou odpisů a slouží ke snížení základu daně. Každý jednotlivý odpis představuje část vstupní ceny, kterou můžeme brát jako uznatelný náklad. I tady se jedná o vyjádření trvalého snížení hodnoty majetku, akorát z pohledu daní. Není možné použít celou vstupní hodnotu, dělí se na menší částky vypočítané podle zákona.

Pro hmotný majetek platí omezení, kdy musí být jeho vstupní hodnota alespoň 80 000 Kč, aby bylo možné ho odpisovat. Na nehmotný majetek nemůžeme uplatnit daňové odpisy, ale pouze účetní, které mají u tohoto typu majetku výjimku, a lze je také použít pro snížení daňového základu.

Jak daňové odpisy ovlivní daně

Daňové odpisy nám poníží základ, ze kterého počítáme daň z příjmu. Je tedy potřeba jejich výši uvést do Přiznání k dani z příjmu, ať už pro fyzické či právnické osoby.

Oproti účetním odpisům se daňové týkají i subjektů, které vedou jak podvojné účetnictví, tak i daňovou evidenci. Pokud uplatňujeme výdaje paušálem či paušální daň, nemáme nárok na daňové odpisy.

Z hlediska dalších účetních výkazů jsou odpisy viditelné pouze ve Výkazu zisku a ztráty, protože patří do nepeněžních operací. Z tohoto důvodu se nám už nijak neprojeví v cashflow (můžeme v něm vidět pouze zaplacený výdaj, odpisy už ale nikoliv).

Jak spočítat daňový odpis

1) Odpisová skupina, doba odpisu a koeficienty

Počítání daňových odpisů se striktně řídí zákonem o daních z příjmu. Zákon zařazuje každou složku hmotného majetku do určité odpisové skupiny (viz Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb.), na základě kterých je stanovena výše, doba trvání odpisů a vzorec pro jejich výpočet.

2) Metody odpisů a vzorce

Jakmile známe odpisovou skupinu, můžeme si zvolit hned z několika způsobů, jak dále postupovat. Musíme však pamatovat na to, že jakmile si vybereme jeden postup, už ho nemůžeme změnit.

Rovnoměrné (lineární) odpisy

Volíme tehdy, pokud chceme mít odpisy v daném časovém období stále stejné. Pouze v prvním roce je koeficient i odpis odlišný, ale vzorec zůstává stejný.

Rovnoměrné odpisy = (Vstupní cena * Roční odpisová sazba) / 100

Pro výpočet potřebujeme zjistit dobu odpisování a roční sazby.

Příklad: Koupili jsme si nový obráběcí stroj za 820 000 Kč. Montáž stála 20 000 Kč a doprava k nám na firmu 30 000 Kč. Obráběcí stroje patří do 2. odpisové skupiny. V tabulkách si vyhledáme, že odpisovat ho budeme 5 let - pro první rok se sazbou 11, pro další roky 22,25. Počítáme se vstupní hodnotou 870 000 Kč (cena stroje + montáž + doprava).

Výsledná výše odpisů bude tedy:

1. rok
(870 000 * 11) / 100 = 95 700 Kč
2. - 5. rok
(870 000 * 22,25) / 100 = 193 575 Kč

Pokud hodnotu všech odpisů za všechny roky sečteme, musí nám vyjít původní vstupní hodnota majetku - tím si můžeme zkontrolovat, že máme odpisy spočítány správně.

Zrychlené odpisy

Zrychlené odpisy se nám mohou hodit v případech, kdy potřebujeme náklady zvýšit v krátkém časovém období co nejvíce. Liší se také tím, že pro první rok máme jiný vzorec, než pro následující roky.

Pro tyto odpisy máme také jiné koeficienty a způsob výpočtu, než u těch lineárních. Koeficient si můžeme dohledat opět v zákoně o daních z příjmu. Pro první rok je vždy odlišný, než v ostatních letech.

1. rok zrychleného odpisu = Vstupní cena / Koeficient pro první rok odpisu

Další roky = (2 * Zůstatková cena) / (Koeficient - Počet odepsaných let)

Příklad: Vezmeme si opět náš nový obráběcí stroj za 820 000 Kč, včetně montáže a dopravy se vstupní cenou 870 000 kč. Zjistíme, že obráběcí stroje patří do 2. odpisové skupiny. Zaměříme se tedy na tabulku zrychlených odpisů, ze které se dozvíme, že koeficient u 2. odpisové skupiny je pro 1. rok odpisování 5 a pro další roky 6. Pak už vše spočítáme podle vzorce:

Výše odpisů v 1. roce:
870 000 / 5 = 174 000 Kč
Výše odpisů ve 2. roce:
(2 * (870 000 - 174 000)) / (6 - 1) = 278 400 Kč

Proč jsme odpisy v dalším roce počítali právě takto? 870 000 - 174 000 představuje vstupní cenu poníženou o odpis z prvního roku. 6 - 1 je zase koeficient, od kterého jsme odečetli počet již odpisovaných let, což byl zatím 1 rok.

Dál by to pokračovalo následovně:

Odpisy ve 3. roce:
(2 * (870 000 - 174 000 - 278 400)) / (6 - 2) = 208 800 Kč
Odpisy ve 4. roce:
(2 * (870 000 - 174 000 - 278 400 - 208 800)) / (6 - 3) = 139 200 Kč
Odpisy v 5. roce:
(2 * (870 000 - 174 000 - 278 400 - 208 800 - 139 200)) / (6 - 4) = 69 600 Kč

Jak poznáme, že jsme odpisy vypočítali správně? Součet všech odpisů by nám měl dát původní hodnotu majetku (870 000 Kč):

174 000 + 278 400 + 208 800 + 139 200 + 69 600 = 870 000 Kč.

3) Počítání odpisů

Když známe všechna čísla a postupy, zbývá už jen odpisy dopočítat podle výše uvedených vzorců. Pokud nám v odpisech nevyjde celé číslo, zaokrouhlujeme ho vždy na celé koruny nahoru.

Odpisování můžeme v průběhu používání majetku také přerušit. Jakmile odpisy přerušíme, přestává nám běžet jejich celková doba, po návratu tedy vždy navážeme tam, kde jsme skončili.

Přerušení se hodí například v situacích, kdy máme možnost uplatnit pro snížení základu daně položky, které jsou časově omezené (jako třeba ztráta minulých let) a daňový základ nám sníží více než odpisy. Nebo je výhodnější také tehdy, pokud volíme mezi paušálními výdaji a evidencí skutečných nákladů.

Související obsah

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.