Co je marže a jak se počítá? (návod)

Vyšší marže = vyšší zisk? Přečtěte si, co je marže, jak ji správně nastavit a kdy se vám její zvýšení vyplatí.

Obsah článku

• Co je marže?
  • Jak se liší marže a zisk?
  • K čemu slouží marže?
  • Jaká je obvyklá marže?
• Jak se marže počítá? (vzoreček)
  • Příklad výpočtu marže
• Jak správně nastavit marži?
  • Jak stanovit marži u fyzického zboží?
  • Jak stanovit marži u služby?
• Související obsah

Co je marže?

Marže je výdělek, který získáte při prodeji jednoho výrobku či služby. Zjednodušeně lze tedy říct, že jde o rozdíl mezi tržbami a náklady u určitého typu zboží nebo služeb.

Jak se liší marže a zisk?

Pozor – byť se na to první pohled nezdá, marže a zisk nejsou synonyma. Marže totiž označuje rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, ale bez započítaných nákladů. Naopak „zisk“ označuje výslednou částku s odečtenými vstupními náklady.

K čemu slouží marže?

Správné nastavení marže je zásadní pro vaši celkovou cenotvorbu. Protože abyste měli vyšší zisky, nestačí jen zvýšit celkový obrat – kromě obratu potřebujete udržet či zvyšovat právě marži. Proč? Zvýšení obratu na úkor snížení marže (například při slevových akcích) může mít v krajním případě (při nízké či nulové marži) za následek i celkovou ztrátu.

Jaká je obvyklá marže?

Průměrná marže se v Česku pohybuje kolem 23 %. O něco vyšší ji mají nejmenší maloobchody (typicky stánkaři nebo třeba večerky, u nichž může marže dosahovat až 40 %). Nejnižší marži mívají naopak pumpaři (kolem 6 %).

Jak se marže počítá? (vzoreček)

Marže se obvykle vyjadřuje v procentech. Například 100% marže znamená, že jste výrobek prodali bez jakýchkoli nákladů (cena, za kterou jste ho prodali, tak představuje čistý zisk). Naopak 0% marže znamená prodej za nákupní cenu bez jakéhokoliv zisku.

Příklad výpočtu marže

Představte si, že jste za 150 Kč koupili výrobek, který chcete hned prodat dál. Rozhodnete se, že mu dáte cenu 190 Kč, tedy o 40 Kč dráž. Tuto „přirážku“ vyjádříte v procentech jako 21% marži.

Marže = (Prodejní cena - Nákupní cena) / Prodejní cena * 100

Jak správně nastavit marži?

1. Spočítejte si náklady: Tím nejdůležitějším kritériem jsou náklady. Jako úplně první si spočítejte všechny výdaje, které vás bude produkt stát. Kromě nákupní ceny to jsou například energie, mzdy, skladování, pronájmy, vybavení, pomůcky či suroviny a také vlastní čas. Všechny tyto výdaje platíte právě marží. Všechno, co vám zbude, pak představuje čistý zisk. Je proto důležité nejprve spočítat všechny náklady a teprve poté se rozhodovat o marži.

2. Jaká je situace na trhu? Marži si nastavte tak, abyste byli konkurenceschopní – tedy tak, aby se vaše výrobky či služby prodávaly. Takže například u zboží, u něhož nemáte na trhu konkurenci, můžete nastavit vyšší marži vyšší, naopak tam, kde už na trhu plno, buďte s nastavováním marže opatrnější.

3. Jaká je poptávka po vašem zboží? S marží můžete neustále pracovat podle aktuální situace. Pokud například nabízíte službu, která si úspěšně získala mnoho věrných zákazníků, můžete marži zvýšit nebo využít sezónní poptávky po produktu.

4. Jaký druh zboží nebo služby nabízíte? V různých odvětvích se nastavují různě vysoké marže. Vychází to nejen z odlišné velikosti nákladů (výrobní podnik bude řešit spíš náklady na výrobu, skladování a distribuci, zatímco ve službách půjde o vlastní čas a know-how), ale také z typu zboží. Například čerpací stanice mívají marži obvykle mnohem nižší (ilustračně řekněme kolem 6 %) než stánkaři (třeba 37 %). Pokud se jedná o produkt denní spotřeby (čerstvé zboží, nezbytné věci pro život), marže bývá nižší než u produktu s dlouhodobou spotřebou, omezeným prodejem nebo u luxusního zboží.

Jak stanovit marži u fyzického zboží?

Když stanovujete cenu produktu a máte už víceméně jasno v tom, jaké jsou náklady na jeho výrobu a distribuci, můžete začít přemýšlet nad vhodnou cenovou strategií. Rozmyslete si, jaký je váš cíl: chcete maximalizovat zisk? Získat významný podíl na trhu? Vybudovat luxusní značku, nebo „jen“ prodat co nejvíce výrobků?

Jak stanovit marži u služby?

Při prodeji služeb se velice pečlivě zaměřte na náklady, protože nebývají tak snadno viditelné jako u fyzických výrobků. Nejde tady totiž jen o fyzické věci, které se podnikání přímo týkají, ale také o všechny úkony okolo samotné služby: vyčíslení vlastního času při vedlejších činnostech (pochůzky, cesty, zařizování, shánění informací či materiálů), vzdělání (kurzy, semináře) nebo jednorázky (poradenství, konzultace k projektu apod.).

Myslete i na to, že na rozdíl od zboží neprodáváme jeden produkt se stále stejnou cenovkou, ale nabízíte službu, kdy každá zakázka může vypadat naprosto jinak. Proto je dobré ji vždy posuzovat individuálně a nechat si prostor k nacenění podle rozsahu.

---

Související obsah

• Jak na cenotvorbu?
• Náklady na podnikání