Syndrom vyhoření. Jak se mu vyhnout a komu hrozí nejčastěji?

Jeden termín střídá druhý, práce až nad hlavu, úkoly se hromadí, ze zvuků příchozích notifikací byste si už pomalu mohli složit hezkou písničku a dovolená v nedohlednu. Poznáváte se?

Krok číslo jedna: zastavte se. Krok číslo dva: zhluboka se nadechněte (což je vždycky dobrý nápad 🙂). A krok číslo tři? Přečtěte si, jestli právě nezažíváte takzvaný syndrom vyhoření. Nebo jestli vám náhodou v brzké době nehrozí.

Obsah článku

• Co je syndrom vyhoření?
• Co způsobuje syndrom vyhoření?
• Jak se projevuje syndrom vyhoření?
• Komu nejčastěji hrozí syndrom vyhoření?
  • Hrozí syndrom vyhoření spíš mladším lidem?
• Praktické tipy: Jak hořet, ale nevyhořet?
  • Vedete tým? Nezapomínejte ani na své podřízené
• Tipy na další čtení
• Související články v almanachu
• Související články na blogu

Co je syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření (někdy zvaný také „burnout syndrom“) je stav naprostého fyzického i emocionálního vyčerpání. Obvykle vzniká jako reakce na dlouhodobý, chronický stres – respektive v situacích, kdy organismus přestává využívat mechanismy, které mu stres obvykle pomáhají odbourávat.

„Syndrom vyhoření se často objevuje v profesích s vysokými nároky na výkon nebo velkou zodpovědností, což může být dlouhodobě náročné. Zároveň se může vyskytovat jako důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností,“ upozorňuje Bára Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši, která se dlouhodobě věnuje tématu duševního zdraví.

Co způsobuje syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření je podmíněn mnoha různými faktory. V práci a podnikání se na jeho vzniku podílí především:

• zvýšená pracovní zátěž
• nemožnost podílet se na rozhodování
• nedostatek uznání
• špatný pracovní kolektiv
• nespravedlnost v jednání se zaměstnanci a zaměstnankyněmi
• konflikt hodnot a nedostatek sociální opory

Mimochodem, právě chybějící sociální opora může ve vzniku syndromu vyhoření hrát značnou roli, jak upozorňuje i Bára Pšenicová z Nevypusť duši. „Lidé, kteří mají lepší vztahy se svým okolím, mají nižší pravděpodobnost syndromu vyhoření,“ vysvětluje.

„Jedna ze studií dokonce uvádí, že ti, kdo si váží druhých lidí více než materiálních věcí, si kolem sebe vytvářejí pevnou síť sociální opory, tudíž jsou k vyhoření méně náchylní. V prevenci syndromu vyhoření funguje také vhodný time management, který umožňuje nedostávat se pod časový tlak,“ dodává.

Jak se projevuje syndrom vyhoření?

Příčiny syndromu vyhoření zkrátka mohou být různé. A různé mohou být i jeho symptomy. Ty se vyskytují jak samostatně, tak společně a patří mezi ně především:

1. Únava, nechuť k věcem a k sociálnímu kontaktu, apatie
2. Zhoršení imunitního systému
3. Úzkosti a deprese
4. Zažívací problémy
5. Bolesti hlavy
6. Srdeční choroby
7. Problémy se spánkem
8. Přibírání nebo hubnutí
9. Zhoršení paměti a koncentrace

V praxi navíc má syndrom vyhoření i další nepříjemné důsledky. „V práci se může projevovat neplněním úkolů, velkou chybovostí, zapomínáním, nesoustředěností nebo třeba neochotou ke spolupráci. Zhoršují se i vztahy s kolegy a kolegyněmi, objevují se častější spory a podrážděnost. V osobním životě bude mít dopady podobné. Může vést až k výpovědi ze zaměstnání nebo rozchodu,“ varuje Bára Pšenicová.

Komu nejčastěji hrozí syndrom vyhoření?

Chtělo by se říct, že syndrom vyhoření si nevybírá a zasáhnout může každého. Faktem ale je, že některé obory jsou výrazně ohroženější než jiné.

1. Práce s lidmi: typicky může jít o pedagogický a zdravotnický personál nebo třeba sociální pracovníky a pracovnice.
2. Práce pod tlakem: typicky jde o práci zaměřenou na detail, výkon, zvyšování zisku nebo produktivity.
3. Práce s velkou zodpovědností: typicky jde o vyšší manažerské a vedoucí pozice nebo podnikatele a podnikatelky.

Řada lidí není v práci spokojena ne pro kolektiv nebo samotnou náplň práce, ale kvůli firemní kultuře. Problémem může být konkurenční prostředí, tlak na výkon nebo třeba firemní hodnoty, se kterými se vaši podřízení neslučují.

— Bára Pšenicová

Hrozí syndrom vyhoření spíš mladším lidem?

Zajímavé jsou i výsledky, se kterými nedávno přišel průzkum Deloitte. Podle nich až 46 % respondentů a respondentek z řad generace Z (tedy lidí narozených po roce 1997) uvádí symptomy syndromu vyhoření. O mnoho lepší to není ani mezi o něco staršími mileniály (tedy lidmi narozenými mezi lety 1981–1996). Příznaky syndromu vyhoření pociťuje 38 % mileniálů.

Obě skupiny se shodují v tom, že se u nich na vzniku syndromu vyhoření podílí především náročná práce, studium, ale například i finanční těžkosti. Ke zhoršení výsledků výrazně přispěla také pandemie covidu, a to napříč generacemi.

Bára Pšenicová má ale i dobrou zprávu: „Situace se pomalu začíná zlepšovat. Zaměstnavatelé a zaměstnavatelky stále častěji téma řeší a snaží se nabízet pomocnou ruku, stejně se tak se o tématu duševního zdraví a prevenci stále častěji mluví, i když náš průzkum ukázal, že začít mluvit o duševním zdraví je pro 65,5 % dotázaných stále těžké. Tabuizování tématu ale prevenci nepomáhá.“

Praktické tipy: Jak hořet, ale nevyhořet?

Máte pocit, že vám syndrom vyhoření hrozí? Riziko jeho vzniku můžete výrazně snížit. Stačí „maličkost“ – totižv dodržovat následujících pět kroků 🙂

1. Naučte se odpočívat. Odpočinek přitom může mít různé formy, inspirovat se můžete třeba těmito 7 zásadami zdravé psychohygieny.
2. Dopřejte si kvalitní spánek. „Na našich kurzech často lidé odpovídají, že i když ví, že mají věnovat dostatečný prostor spánku, nespí více než 5 hodin denně,“ upozorňuje Bára Pšenicová.
3. Hýbejte se. Pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu, funguje jako zázrak. Zkuste do svého denního programu zařadit třeba rychlou procházku.
4. Nepodceňujte time management. A nejde jen o práci. Ujasněte si, kdy  v průběhu dne chcete pracovat, kdy odpočívat a kdy spát. Pravidelnost je na cestě za psychickým zdravím velmi užitečným pomocníkem.
5. Obklopte se lidmi, se kterými vám je dobře. Šetřete energii a pečlivě volte, kdy a s kým se chcete vidět – alespoň v těch situacích, které vy sami můžete ovlivnit.

A bonusový tip „pro pokročilé“? „Zvyšuje se poptávka po individuálních konzultacích s odborníky a odbornicemi na téma duševního zdraví, například z oblasti psychoterapie a psychologie. Stále častěji se využívá také koučink nebo třeba supervize,“ připomíná Bára Pšenicová z Nevypusť duši.

Vedete tým? Nezapomínejte ani na své podřízené

Mimochodem, riziko syndromu vyhoření můžete snížit nejen u sebe, ale i u svých podřízených. Protože právě zaměstnanci a zaměstnankyně v dobré psychické kondici jsou k nezaplacení. A jak na to? Poskytnout jim můžete třeba:

• Více volna: Ať už jde o placené volno, více dní dovolené, flexibilní pracovní dobu nebo čtyřdenní pracovní týden.
• Hezké a příjemné prostředí: Jeho součástí může být například káva na pracovišti či dobrá firemní kantýna.
• Možnosti relaxace: A to nejen během práce, ale i mimo ni. Pokud své podřízené můžete povzbudit k odpočinku, udělejte to.
• Workshopy proti vyhoření: Obraťte se třeba na organizaci Nevypusť duši, která organizuje workshopy pro firmy, během kterých se zaměstnanci učí základům péče o sebe.

Tipy na další čtení

Zajímáte se o svůj wellbeing a chcete syndromu vyhoření porozumět a vědět, jak mu předcházet? Mrkněte na web Nevypusť duši, kde mimo jiné najdete i poměrně rozsáhlý článek o syndromu vyhoření. Zajímat by vás mohlo i video o vyhoření a o tom, jak proti němu bojovat.

A infografiku o rizikových faktorech syndromu vyhoření je fajn mít třeba v práci vytisknutou na lednici, ať víte, na co si dávat pozor 🙂 Během pracovní doby ji můžete doplnit třeba relaxačními a meditačními technikami, které zvládnete během pár minut.

---

Související články v almanachu

• Kreativita v podnikání: Proč je důležitá a jak ji rozvíjet (praktický návod)
• Jak se efektivně učit nové věci?

Související články na blogu

• Duševní nemoci jako stigma? Vše začíná už na školách, varují z Nevypusť duši
• Otestujte se: Hrozí vám stres z podnikání?