Rozvaha

Rozvaha nás informuje o aktuální skladbě našeho majetku a všech zdrojích, ze kterých při podnikání čerpáme (shrnuje nám veškerá aktiva a pasiva). V rozvaze jsou tyto skutečnosti uvedené přehledně a aktuálně, díky čemuž ji můžeme využívat i jako nástroj pro řízení podniku (například pro porovnání jednotlivých období).

Sestavení rozvahy je povinné podle zákona o účetnictví pro všechny účetní jednotky, tedy pro kohokoliv, kdo vede účetnictví. Vytváří se v konkrétních časových obdobích života podniku - při zahájení podnikatelské činnosti (zahajovací rozvaha), na začátku účetního období (počáteční rozvaha) a na konci účetního období (konečná rozvaha), kdy je zároveň součástí účetní závěrky.

Jak rozvaha vypadá

Při sestavování povinné rozvahy je potřeba dodržovat formát předepsaný vyhláškou č. 500/2002. Pokud si sestavujeme nepovinnou rozvahu pouze pro vlastní potřebu, můžeme si zvolit jakýkoliv formát. V některých případech pak zákon umožňuje sestavovat rozvahu ve zkráceném rozsahu.

Zákonem stanovená rozvaha ve zkráceném rozsahu vypadá většinou takto:

Rozvaha

Vždy musí obsahovat:

  • datum sestavení
  • upřesnění použité měny a jednotek
  • označení podniku
  • celkové součty aktiv a pasiv

Rozvaha se v základu dělí na dvě kategorie: aktivapasiva. Ke každé položce náleží tři sloupce:

  • brutto (původní částka)
  • korekce (částka, o kterou se změní ta původní, například díky odpisům)
  • netto (konečná částka, upravená o korekci)

Aktiva

Aktiva představují náš reálný majetek, rozdělený na dlouhodobýoběžný.

Dlouhodobý majetek

Mezi dlouhodobý majetek patří například budovy, stroje, pozemky, ale také veškeré nehmotné statky (například software). Formálně se člení na:

  • hmotný majetek
  • nehmotný majetek
  • finanční majetek

Ve všech těchto kategoriích je podmínkou, že se budou aktiva v podniku používat déle, než jeden rok.

Oběžný majetek

Oběžná aktiva jsou spíše krátkodobého charakteru, jejich spotřeba je vázaná na lhůtu do jednoho roku. Mezi tato aktiva patří:

  • zásoby (materiál, zboží, polotovary, nedokončená výroba)
  • pohledávky
  • krátkodobý finanční majetek (pěněžní prostředky na účtu či v pokladně, ceniny, cenné papíry)
  • ostatní přechodná aktiva (například nájemné za příští rok) - týkají se většinou položek, které nepatří do současného období

Pasiva

Jedná se o veškerý kapitál firmy. Ten můžeme dále dělit na zdroje:

  • Cizí - půjčky, závazky, dlužné částky vůči státu, zaměstnancům či dodavatelům, rezervy

  • Vlastní - základní kapitál, kapitálové fondy, vklady společníků, výsledky hospodaření minulých let (zisk nebo ztráta na základě Výkazu zisku a ztráty z minulého období)

Shrnutí: Aktiva si můžeme představit pod pojmem "co jsme pořídili", zatímco pasiva "za co jsme to pořídili".

Bilanční rovnost

Bilanční rovnost je pravidlo, které nám pomůže ověřit, zda jsme rozvahu sestavili správně. Podle tohoto pravidla se celková aktiva musí vždy rovnat celkovým pasivům.

Je to způsobeno tím, že obojí je vlastně náš majetek, pouze na něj nahlížíme ze dvou různých stran. Jednoduše ho můžeme shrnout takto:

AKTIVA = PASIVA

Bilanční rovnost

Prohledat Almanach

Chcete nám něco říct? Napište nám přes povídátko vpravo dole nebo použijte…