Paušální, nebo skutečné výdaje? Zjistěte, co se vám vyplatí (návod pro 2025)

Daně Štítek: Daň z příjmu

Rozhodujete se, jestli uplatníte paušální výdaje, nebo raději ty skutečné? Správná volba vám ušetří desítky tisíc korun anebo hodiny času. Tento článek vám pomůže se zorientovat
– pomocí praktických příkladů, přehledné tabulky i jasných výpočtů.

Obsah článku

Jak se rozhodnout mezi paušálními a skutečnými výdaji? Ve zkratce: Paušál se hodí, pokud máte nízké náklady a nechcete řešit účtenky. Skutečné výdaje se vám můžou vyplatit, pokud za podnikání utratíte víc, než kolik by vám dovolil odečíst paušál (např. 60 % nebo 80 % z příjmů podle typu činnosti). Rozhodující je rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Při rozhodování vám může pomoct i to, jestli jste plátci DPH. Pokud ano, už kvůli daňové evidenci schováváte všechny doklady, takže na konci účetního období snadno zjistíte, co se vám víc vyplatí. Ve spolupráci s účetním poradcem Jiřím Hrdličkou jsme pro vás dali dohromady praktický přehled, který vám rozhodování usnadní.

Jiří Hrdlička

Seniorní účetní a majitel sítě účetních kanceláří TAX Tábor

Jiří je zkušený, ekonomicky orientovaný účetní poradce a majitel společnosti TAX Tábor. Věnuje se nejen práci pro klienty, ale i koordinaci účetního týmu a poskytuje poradenství ve složitých účetních případech.

Jak fungují paušální výdaje a skutečné výdaje?

Podnikání většinou není jen o tom, kolik vám přijde na účet, ale i o tom, kolik toho za svou práci utratíte. Někdy je to kancelář, jindy faktura za telefon, sem tam nový notebook nebo materiál. Tyhle výdaje si pak v daňovém přiznání můžete odečíst od příjmů.

Základní princip je jednoduchý: příjmy minus výdaje = daňový základ, ze kterého se počítá, kolik nakonec zaplatíte státu. A právě výdaje si můžete odečíst dvěma způsoby: buď paušálně, nebo podle toho, co jste opravdu zaplatili – tomu se říká skutečné výdaje, nebo také daňová evidence.

Pozor: Nepleťte si příjmy a výdaje s výnosy a náklady. Zní to podobně, ale není to to samé.

  • 👉 Příjmy a výdaje znamenají, že peníze skutečně přišly nebo odešly – třeba vám klient zaplatil na účet nebo jste zaplatili za materiál.
  • 👉 Výnosy a náklady se naopak vztahují k období, kdy jste něco vystavili nebo spotřebovali – například jste vystavili fakturu v prosinci, ale zaplaceno dostanete až v lednu.

Paušální výdaje

Paušální výdaje, nebo taky výdaje procentem z příjmů, jsou jednodušší způsob, jak si jako OSVČ můžete uplatnit výdaje. Nemusíte schovávat účtenky ani počítat skutečné náklady – stačí, když si z příjmů odečtete pevně dané procento podle druhu podnikání. Například řemeslník si odečte 80 %, grafik 60 %, pronajímatel 30 %. Více najdete v přehledném článku o paušálních výdajích.

Skutečné výdaje

Skutečné výdaje jsou všechny výdaje, které jste za podnikání skutečně uhradili – máte na to doklad a proběhla jeho úhrada. V praxi to znamená, že si můžete z příjmů odečíst třeba nákup zboží za 80 000 Kč, nájem kanceláře 10 000 Kč měsíčně, účet za telefon, nový notebook nebo mzdu brigádníka, se kterým máte uzavřenou smlouvu nebo dohodu. Jen pozor na to, že ne všechny výdaje jsou daňově uznatelné. Třeba pracovní oběd nebo dárek pro klienta si do daňových výdajů dát nemůžete.

Tomuto způsobu říkáme daňová evidence. Je to přehled o tom, kolik jste vydělali a kolik utratili. Tyto skutečné výdaje si pak uplatníte v daňovém přiznání. Podrobnosti najdete v našem článku o skutečných výdajích.

Obrázek robota, který zapisuje do telefonu

Rychlé srovnání: Kdy se vyplatí paušál a kdy skutečné výdaje?

Tabulka níže vám napoví, kdy a pro koho může dávat větší smysl paušál a kdy skutečné výdaje. Vždy ale záleží na vaší konkrétní situaci. I když třeba platíte drahou kancelář nebo nakupujete vybavení, pořád to nemusí znamenat, že je pro vás lepší vést daňovou evidenci.

Co se víc vyplatí? Zjistíte to snadno: sečtěte všechny výdaje, které jste za rok opravdu zaplatili kvůli podnikání – třeba za materiál, nájem, techniku nebo marketing. Pak si spočítejte, kolik by vám vyšel paušál (např. 60 % z příjmů). Která částka je vyšší, tu si odečtete z příjmů v daňovém přiznání. A čím víc odečtete, tím méně zaplatíte státu.

Obecně se dá říct, že pokud je vaše práce hlavně o vašem čase a dovednostech a moc neutratíte za materiál nebo služby, většinou se vám víc vyplatí paušální výdaje. Naopak když nakupujete hodně zboží nebo služeb a budujete nižší marže na jejich přeprodeji, v tu chvíli se vám vyplatí jít cestou skutečných výdajů.

— Jiří Hrdlička, daňový poradce, Tax Tábor

Podnikáte jako… Paušál se vyplatí, když… Skutečné výdaje se vyplatí, když…
Grafik, copywriter, vývojář Stačí vám notebook a Wi-Fi. Pořizujete drahé vybavení, software, platíte kancelář, máte zaměstnance.
Řemeslník Děláte většinu práce sami a bez velkých výdajů. Většinu příjmu tvoří náklady na materiál, pohonné hmoty, servis techniky.
Majitel e-shopu Většinu zboží nakupujete až po objednávce od zákazníka. Nakupujete větší zásoby, provozujete sklad a řešíte dopravu.
OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč Nechcete řešit účtenky ani evidenci. Vaše předpokládané náklady tvoří více než je paušál (liší se podle sazby).

Obrázek robota, který zapisuje do telefonu

Příklady: Paušální a skutečné výdaje v praxi

Pojďme si to všechno ukázat na konkrétních příkladech.

Příklad č. 1: Kdy se vyplatí paušální výdaje

Simona je konzultantka pro začínající podnikatele. Má roční příjmy 800 000 korun. Pro svou práci potřebuje pouze počítač a občas zaplatit pronájem za místnosti, ve kterých pořádá školení pro své klienty. Skutečné náklady se tak pohybují kolem 80 000 korun, tedy jen 10 % z příjmů.

Simona proto uplatňuje paušál ve výši 60 % z příjmu = 480 000 korun. Místo 80 000 korun ve výdajích tak uplatní 480 000 – výdaje procentem z příjmů se jí vyplatí mnohem víc.

Příklad č. 2: Kdy se vyplatí skutečné výdaje

Petr je fotograf. Přes léto objíždí svatby po celé republice, přes zimu fotí portréty, rodiny i modelky ve vlastním ateliéru. Ročně si přijde na 1 000 000 korun. Do podnikání ale hodně investuje – technika musí být moderní, auto spolehlivé a ateliér vybavený.

Za provoz služebního auta, pronájem prostor a další výdaje utratí Petr každý rok zhruba 650 000 korun. Kdyby uplatňoval výdaje procentem z příjmů (60 %), odečetl by si jen 600 000 korun. Skutečné náklady jsou ale vyšší, takže se mu vyplatí vést daňovou evidenci. Uplatní tím víc výdajů, sníží si základ daně a zaplatí méně.

Příklad č. 3: Kdy je to na vážkách

Lucie je švadlena na volné noze. Šije zakázkové oblečení a doplňky, podniká jako OSVČ s řemeslnou živností, takže může využít paušální výdaje ve výši 80 %. Ročně si vydělá 600 000 korun. Za látky, nitě, zipy, pronájem dílny, marketing a další služby utratí zhruba 500 000 Kč, tedy 83 % příjmů.

Pokud by Lucie vedla daňovou evidenci, mohla by si odečíst 500 000 Kč. Paušál jí umožní odečíst „jen“ 480 000 Kč – tedy o 20 000 Kč méně. Z čistě daňového hlediska by se vyplatilo uplatnit skutečné výdaje. Jenže Lucie si spočítala, že ušetří maximálně pár tisíc. Zato paušál zvládne bez účetní, bez papírování a bez stresu. Rozhodla se proto pro paušální výdaje. Možná zaplatí o něco víc na dani, ale získá víc klidu a času na svou práci.

Obrázek robota, jak počítá peníze

Jak přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje

Na začátku podnikání vám paušál možná stačil. Neřešili jste účtenky, papírování bylo minimum a přiznání jste měli za chvilku. Jenže časem se věci změnily – investujete víc do vybavení, pronajímáte si prostory, nakupujete služby. A najednou si říkáte: Fakt mi ještě paušál dává smysl? Pokud máte nákladů víc, může se vám vyplatit přejít na skutečné výdaje – tedy odečítat z daní to, co jste za podnikání doopravdy zaplatili.

Komu se přechod na skutečné výdaje vyplatí?

Přechod z paušálu na daňovou evidenci dává smysl, pokud:

  • máte vyšší náklady (např. nájem, technika, auto),
  • investujete do vybavení, zásob nebo služeb,
  • výrazně překročíte horní hranici 2 milionů Kč pro výpočet paušálních výdajů.

To, jestli se vám paušál vyplatí, nezáleží jen na tom, kolik utratíte. Rozhodující je poměr mezi příjmy a výdaji – a vaše ochota věnovat čas administrativě navíc. I pokud překročíte limit tržeb pro maximální výši paušálních výdajů (2 miliony Kč), stále pro vás může být tento způsob výhodnější. Obvykle je to tak u odborných profesí, jako jsou znalci, umělci, advokáti nebo programátoři.

👉 Příklad: Když paušál přestává dávat smysl

Lucie šije oblečení na míru a dlouho si vystačila s paušálem 80 %. Jenže teď má větší dílnu, nakupuje víc materiálu, platí nájem i jednoho brigádníka. Ročně si vydělá 950 000 Kč, ale její skutečné výdaje vyšly na 820 000 Kč. Paušálem by si mohla odečíst jen 760 000 Kč – tedy o 60 000 Kč méně, než kolik opravdu utratila. Rozdíl v daních a odvodech už je znát. Lucie proto přešla na daňovou evidenci a začala uplatňovat reálné výdaje. Papírování přibylo, ale finančně by se jí to mělo vyplatit.

Jak ale upozorňuje daňový poradce Jiří Hrdlička, ani v takovém případě se skutečné výdaje nemusí vyplatit. „Je potřeba zohlednit i minimální zálohy na pojištění – pokud má podnikatel nízký zisk, může na odvodech zaplatit stejně nebo jen o málo méně než při paušálu,“ vysvětluje. Dodává, že pro podnikatele s celoroční činností nemá zpravidla smysl řešit rozdíl mezi paušálními a skutečnými výdaji, pokud je jejich daňový základ nižší než 205 600 Kč – v takovém případě daň pokryje sleva na poplatníka.

Jak na přechod z paušálu na skutečné výdaje krok za krokem

Než přejdete na skutečné výdaje, je potřeba dodržet pár důležitých pravidel.

  1. Na skutečné výdaje můžete přejít vždy od 1. ledna. Rozhodnutí je proto dobré si rozmyslet do konce prosince. Pokud si nejste jistí, jaký bude váš následující rok, schovávejte si účteky a faktury a rozhodněte se až na jeho konci.
  2. Pokud na konci roku máte čistý stůl - vystavené faktury jsou zaplacené, nikomu nic nedlužíte a nemáte zboží na skladě - můžete v novém roce rovnou začít s daňovou evidencí a počítat skutečné výdaje podle účtenek.
  3. Ale pokud vám na přelomu roku něco „visí“ (klient ještě nezaplatil fakturu, dlužíte za zboží nebo služby, máte nakoupené zásoby, které jste zatím neprodali), je potřeba tyhle položky zohlednit v daňovém přiznání za předchozí rok. Jinak by se mohlo stát, že něco zohledníte dvakrát nebo vůbec.

Jak na to?

  • Daňové přiznání jste ještě nepodali: Do běžného daňového přiznání započítejte všechny neuhrazené faktury a zůstatky. Navýšíte tím základ daně, aby tyto částky nebyly zdaněné znovu, až dorazí peníze (nebo až je zaplatíte vy).

  • Už jste přiznání podali: Podejte dodatečné daňové přiznání a upravte v něm základ daně podle toho, co vám na konci roku zůstalo „viset“ (daňový základ se většinou zvyšuje). Přiznání vyplníte znovu celé, včetně části, kde se řeší úpravy základu daně. Nezapomeňte na oddíl 6 a tabulku E – tam se tyhle změny zapisují. Více se dozvíte v § 23 odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů.

  • Nezapomeňte na OSSZ a zdravotní pojišťovnu: Když se kvůli změnám změní váš základ daně, musíte podat také opravný přehled na sociální pojištění (OSSZ) a na zdravotní pojišťovnu.

Obrázek robota s kalendářem a telefonem

Jak přejít z daňové evidence na paušální výdaje

Máte daňovou evidenci, hromadu účtenek a složitou tabulku výdajů, ale zjistili jste, že si ve skutečnosti moc neodečtete? Možná je čas říct si: „Stojí mi to za to?“ A zvážit přechod na paušální výdaje.

Komu se přechod na paušál vyplatí?

Přechod z daňové evidence na paušál zvažte, pokud:

  • máte nízké reálné náklady, protože třeba pracujete z domova a nic moc nekupujete,
  • už vás nebaví papírování a chcete zjednodušit daňovou administrativu,
  • víte, že se pohodlně vejdete do limitů paušálu,
  • jste v situaci, kdy „ušetřený čas = vydělané peníze“,
  • váš zisk (rozdíl mezi příjmy a výdaji) je tak nízký, že byste stejně nezaplatili víc, než kolik už odvádíte na minimálních zálohách na sociální a zdravotní pojištění

Někdy se daňově vyplatí si trochu připlatit, ale mít celý rok klid.

👉 Příklad: Zpátky na paušál

Petr fotí svatby a portréty. Dřív měl velké náklady, a tak vedl daňovou evidenci. Jenže když zpomalil, výdaje klesly – na 300 000 Kč ročně. Ročně si vydělá 700 000 Kč. Paušál 60 % by mu přitom umožnil odečíst 420 000 Kč. Přepočítal to, přiznání upravil a přešel zpět na paušál. Účtenky neřeší a daně má hotové raz dva.

Jak na přechod ze skutečných výdajů na paušál krok za krokem

Přechod na paušál není složitý, ale platí pro něj pár pravidel:

  1. Přejít na paušální výdaje můžete vždy od 1. ledna nového roku.
  2. V daňovém přiznání za předchozí rok upravte základ daně podle toho, co ještě není zaplacené. Náklady, které jste ještě nezaplatili, musíte přičíst k výdajům – jinak by se nezapočítaly vůbec. A naopak: pokud vám někdo dluží peníze, přičtěte je k příjmům, aby se započítaly do stejného roku jako vaše výdaje. Pozor: v následujícím roce už je nesmíte znovu zahrnout do příjmů. A pokud vám k 31.12. zůstaly nespotřebované zásoby, jejich hodnotu také připočtěte k příjmům.
  3. Pokud už jste přiznání podali, stačí podat dodatečné daňové přiznání. V něm upravíte základ daně podle toho, co vám na konci roku zůstalo otevřené – nezaplacené vydané a přijaté faktury nebo stav zásob.
  4. Nezapomeňte také na opravné přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu, pokud se vám kvůli změně upraví základ daně.

Obrázek robota a člověka, kterému radí

Spočítejte si, co se vám vyplatí: paušál, nebo skutečné výdaje?

Paušál je jednoduchý, ale ne vždy nejvýhodnější. Daňová evidence dá víc práce, ale někdy ušetří víc peněz. Nechcete se rozhodovat naslepo? Zkuste si to spočítat a zjistit, co se vám víc vyplatí.

Praktický příklad

Řekněme, že máte roční příjmy 900 000 Kč. Teď si to porovnáme:

Varianta 1: Uplatníte paušál ve výši 60 % (např. volná živnost)

  • Odečtete si 60 % z 900 000 = 540 000 Kč
  • Základ daně bude: 900 000 – 540 000 = 360 000 Kč

Varianta 2: Uplatníte skutečné výdaje

  • Za celý rok jste reálně utratili 650 000 Kč
  • Základ daně bude: 900 000 – 650 000 = 250 000 Kč

Rozdíl mezi oběma variantami je 110 000 Kč – a tenhle rozdíl snižuje váš základ daně, ze kterého se počítá, kolik zaplatíte státu. Takže pokud vám nevadí víc papírování, daňová evidence se vám vyplatí.

Jak si to spočítat?

  1. Spočítejte, kolik jste za celý rok reálně utratili za podnikání.
  2. Vypočítejte paušál podle své činnosti (např. 60 % z příjmů).
  3. Porovnejte, která částka je vyšší – tu si totiž odečtete z příjmů a tím si snížíte daň.
  4. Rozdíl v základu daně vám napoví, kolik ušetříte (nebo přeplatíte) na dani a odvodech.

Tip: Ve Fakturoidu si můžete snadno evidovat všechny náklady a označit, které jsou daňově uznatelné. Díky přehledům uvidíte, jestli se vám víc vyplatí paušál, nebo skutečné výdaje. Náklady navíc můžete zadat i s poměrným odpočtem a všechno se automaticky promítne do statistik i cash flow.

Na co si dát pozor při přechodu z paušálu na skutečné výdaje a naopak

Rozhodování mezi paušálem a skutečnými výdaji není jen o tabulce s čísly. V praxi vás můžou zaskočit i drobnosti, které snadno přehlédnete. Tady jsou ty nejčastější, na které si dát pozor, aby vás u přiznání nic nepřekvapilo.

Nepleťte si paušální výdaje s paušální daní

Zní to podobně, ale je v tom rozdíl. Paušální výdaje jsou zjednodušený způsob, jak si v daňovém přiznání odečíst náklady bez sbírání účtenek. Paušální daň je samostatný daňový režim, ve kterém nepodáváte přiznání. V paušálním režimu se evidují pouze příjmy, výdaje se nesledují. Více se dozvíte v článku o paušální dani.

Paušální výdaje: Každá činnost má jiné procento i limity

Paušál není univerzální. Výše výdajů, které si můžete odečíst, záleží na tom, co přesně děláte. A každý typ činnosti má i svůj strop, tedy maximální částku, kterou si můžete paušálem odečíst.

Přehled paušálních výdajů podle typu příjmů:

  • 80 % z příjmů (max. 1 600 000 Kč) – např. řemeslné živnosti, zemědělství, lesnictví, rybářství
  • 60 % z příjmů (max. 1 200 000 Kč) – většina ostatních živností (volná, vázaná, koncesovaná)
  • 40 % z příjmů (max. 800 000 Kč) – např. autoři, překladatelé, poradci bez živnosti
  • 30 % z příjmů (max. 600 000 Kč) – příjmy z pronájmu (např. nájem majetku zařazeného v obchodním majetku)

A pozor: Pokud máte příjmy z různých zdrojů (např. z řemeslné živnosti i autorských honorářů), každý typ se počítá zvlášť, s vlastním procentem i limitem.

Přechod na paušální nebo skutečné výdaje má dopad na daňové přiznání

Ať už přecházíte z paušálu na skutečné výdaje nebo naopak, úřadům nic dopředu hlásit nemusíte. Změna ale musí být jasná z přiznání – vše musí sedět a být účetně vyřešené. Musíte tak správně upravit základ daně (například o neuhrazené pohledávky nebo závazky) a případně podat dodatečné přiznání a opravné přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Když něco přehlédnete, může se stát, že vám později úřad doměří daň (včetně pokuty a penále), a to nikdo nechce. Ideální je řešit přechod s předstihem a v klidu.

Tip: Fakturoid vám přechod na paušální nebo skutečné výdaje usnadní. Průběžně pro vás počítá stav odvodů a vygeneruje vám přiznání k dani z příjmů fyzických osob i podklady pro sociální a zdravotní pojištění. Hlídá za vás i obrat pro DPH a ukáže vám, kdy se vám vyplatí paušální daň.

Časté otázky

Kdy se vyplatí paušální výdaje?

Paušál je ideální, když máte nízké náklady a nechcete řešit účtenky ani účetnictví. Hodí se pro freelancery, konzultanty nebo řemeslníky, kteří si vystačí s počítačem, telefonem a minimem nákladů.

Kdy se vyplatí daňová evidence?

Jakmile začnete do podnikání víc investovat – kupujete techniku, platíte za služby, nájem nebo zaměstnance – může se vám daňová evidence vyplatit víc. Uplatníte reálné výdaje a často si tak snížíte daňový základ víc než s paušálem.

Můžu přejít z paušálu na skutečné výdaje a naopak?

Ano, ale vždy jen od začátku nového roku. Změnu stačí promítnout do daňového přiznání za předchozí rok – a podle situace upravit základ daně. Je potřeba si pohlídat neuhrazené přijaté a vydané faktury a zásoby, aby se vám něco nezohlednilo dvakrát (nebo naopak vůbec).

Související články v Almanachu

Další články na téma Daň z příjmu

Víc článků na podobné téma →

Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.