Kdo a kdy (ne)musí podat daňové přiznání?

Můžete si nechat pro sebe, kolik se vám podařilo v loňském roce vydělat, nebo se musíte přiznat svému finančáku? Protože kolem povinnosti podat daňové přiznání může být pěkný zmatek, připravili jsme pro vás praktický přehled situací a termínů, které se vážou k daňovému přiznání fyzických osob. Na své si v článku přijdou podnikatelé, zaměstnanci, pronajímatelé, důchodci, studenti i rodiče na mateřské a rodičovské.

Obsah článku

Shrnutí: Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?

  • OSVČ, kteří nevyužívají paušální daň a měli příjmy z podnikání vyšší než 50 000 Kč za rok nebo i méně, pokud uplatňují daňovou ztrátu. Stejné pravidlo platí jak pro hlavní, tak pro vedlejší činnost.
  • OSVČ, kteří využívají paušální daň a kromě příjmů z podnikání měli příjmy ze zaměstnání nebo další zdanitelné příjmy vyšší než 50 000 Kč za rok.
  • OSVČ, kteří využívali paušální daň, ale v průběhu roku porušili podmínky pro uplatnění paušální daně, např. překročení limitu zvoleného pásma paušální daně, registrace k DPH apod.
  • Zaměstnanci, kteří měli vedlejší příjmy nad 20 000 Kč za rok. Do limitu se počítají příjmy z podnikání, pronájmů, autorských honorářů a kapitálového majetku. Přiznání za sebe sám podává i každý zaměstnanec, který v průběhu roku pracoval pro více než 2 zaměstnavatele současně (včetně DPČ s hrubou mzdou přes 4 499 Kč) nebo měl příležitostný příjem přes 50 000 Kč za rok.
  • Autoři, kteří během roku obdrželi autorské honoráře za více než 50 000 Kč. Do limitu se v případě honorářů za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize počítají jen ty nad 10 000 Kč za měsíc od jednoho vydavatele.
  • Pronajímatelé vlastní nemovitosti, kteří mají jako jediný zdanitelný příjem nájemné přes 50 000 Kč za rok. Pro zaměstnance platí limit ročního příjmu z pronájmů 20 000 Kč. Všichni ostatní pronajímatelé s dalšími zdanitelnými příjmy podávají daňové přiznání bez ohledu na výši příjmu z pronájmů.
  • Každý, kdo má příjem (ne zisk) z prodeje kryptoměn, akcií, ETF nebo dluhopisů nad 100 000 Kč za rok a současně nesplnil tříletý časový test. Z vyšší částky se daň neplatí až při prodeji po uplynutí 3 let od jejich nákupu.
  • Daňové přiznání nepodáváte, pokud jste měli jen příjmy osvobozené od daně (mateřskou nebo rodičovskou, starobní nebo invalidní důchod) nebo zdaněné srážkou a příjmy ze zaměstnání, ze kterých vám zaměstnavatel provedl roční zúčtování.

Obrázek robota, jak rozhazuje peníze.

Co je DPFO?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DPFO) je formulář, kterým oznamujete finanční správě, jaké jste měli v uplynulém roce zdanitelné příjmy. V přiznání můžete uplatnit slevy na dani, daňová zvýhodnění nebo odpočty. Výsledkem je buď daň k doplacení, nebo přeplatek, který vám finanční úřad vrátí do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání přiznání.

Co jsou zdanitelné příjmy?

Zdanitelné příjmy jsou skoro všechna peněžní i nepeněžní plnění, která vám někdo poskytne. Tady je seznam nejčastějších zdanitelných příjmů:

  • příjmy ze zaměstnání (mzdy, bonusy, některé benefity)
  • příjmy z podnikání (na základě živnostibez živnosti)
  • příjmy z pronájmu
  • příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy, výnosy z investic)
  • ostatní příjmy (z prodeje majetku, příležitostné příjmy nad 50 000 Kč ročně)

Příjmy osvobozené od daně jsou výjimky, které najdete v zákoně o daních z příjmů. Patří sem:

  • peněžitá pomoc v mateřství
  • rodičovský příspěvek
  • nemocenská
  • důchod
  • podpora v nezaměstnanosti
  • dary a dědictví
  • některé výhry

Do daňového přiznání se neuvádí ani příjmy, ze kterých se vybírá srážková daň (např. úroky ze spořících účtů, příjmy z práce na DPPDPČ do výše měsíčních limitů pro daný rok a bez podepsaného prohlášení poplatníka).

Obrázek robota, který je obklopený dokumenty.

Kdo musí podat daňové přiznání?

Přesná pravidla určuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Když to zjednodušíme, většině OSVČ obvykle ke vzniku povinnosti podat daňové přiznání stačí, aby jejich roční příjmy z podnikání byly vyšší než 50 000 Kč a přitom nevyužívaly paušální režim.

Úplně vyhráno nemají ani zaměstnanci, kteří si přivydělají např. autorskou tvorbou nebo pronájmem a hodí jim to přes 20 000 Kč za rok. Ale je tu ještě pár výjimek, kdy daňové přiznání musíte podat i s nižšími příjmy a naopak. Pojďme se na to podívat pěkně popořádku.

OSVČ

Jako OSVČ daňové přiznání obvykle podáváte za každý rok, ve kterém jste si podnikáním vydělali více než 50 000 Kč. Nezáleží na tom, jestli a jak vysoká vám vyšla daň k doplacení. Daňové přiznání musíte podat i s výslednou nulovou daní. Pokud chcete vykázat daňovou ztrátu, neřídíte se limitem 50 000 Kč a daňové přiznání podáte bez ohledu na výši vašeho příjmu.

Pozor

Může se stát, že vaše příjmy budou nižší než 50 000 Kč (např. při zahájení podnikání na konci roku s první proplacenou fakturou až v lednu), takže nebudete muset podat daňové přiznání. Nemá to však vliv na vaši povinnost podat přehled pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Jako OSVČ je musíte podat bez ohledu na výši vašich příjmů.

Máte z administrativy a komunikace s finančákem noční můry a napadlo vás, že radši než se trápit s daňovým přiznáním, před koncem roku živnost přerušíte nebo ukončíte? To bohužel nepomůže. Daňové přiznání budete muset podat i za část roku.

Tip: Ušetřete si čas a nervy s vyplňováním daňového přiznání. Fakturační robot ho na pár kliknutí vyplní za vás a společně s ním připraví i přehled pro sociálku.

Jediný způsob, jak se jako OSVČ zbavit povinnosti podat daňové přiznání, je využití paušálního režimu a splnění jeho podmínek po celý rok. Jakmile totiž podmínky porušíte, např. tím, že překročíte limit zvoleného pásma nebo se stanete plátcem DPH, daňovému přiznání neuniknete. Pro jistotu připomínáme, že v případě porušení podmínek pro paušální daň musíte do 15 dní na finančák poslat Oznámení o nesplnění podmínek v paušálním režimu.

Jako plátce paušální daně budete muset daňové přiznání podat i v těchto případech:

  1. Kromě příjmů z podnikání máte ještě příjem z pronájmu a na pronájem nemáte živnost.
  2. Vedle podnikání jste prodali cenné papíry nebo kryptoměny za více než 100 000 Kč po méně než 3 letech od jejich nákupu .
  3. V průběhu roku, kdy platíte paušální daň, se necháte zaměstnat a vaše mzda nepodléhá srážkové dani.

Zaměstnanci s dalšími příjmy

Zaměstnanci obvykle daňové přiznání podávat nemusí. Stačí, když u zaměstnavatele podepíšete roční zúčtování daně. Pokud jste se vedle zaměstnání pustili do podnikání, máte příjmy z pronájmu, autorské činnosti nebo investic a dohromady vám to za rok vyneslo více než 20 000 Kč, daňové přiznání musíte podat sami.

Pozor

I bez vedlejších příjmů musíte daňové přiznání podat ve chvíli, kdy jste v jednom období (stačí 1 měsíc v roce) pracovali pro více zaměstnavatelů.

Zrušili jste si životní pojištění a využili odpočtu zaplaceného pojistného ze základu daně? Vypověděli jste penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem a v uplynulých 10 letech si ze základu daně odečetli více než 20 000 Kč? I tím vám vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Pronajímatelé

Byl příjem z pronájmu movitých nebo nemovitých věcí váš jediný zdanitelný příjem (např. k důchodu, mateřské)? Pak stačí od nájemců během roku inkasovat 50 000 Kč a musíte podat daňové přiznání.

Když jste byli vedle pronajímání ještě zaměstnaní, je limit pro podání daňového přiznání nižší – 20 000 Kč za rok. A pokud jste měli kromě příjmů z pronájmů jakékoliv další zdanitelné příjmy (autorské honoráře, proplacené faktury), podáváte daňové přiznání vždy bez ohledu na výši příjmu.

Poznámka: Jako OSVČ můžete mít na pronájem živnost. Pak byste stejně jako na jiné příjmy mohli využít režim paušální daně a daňové přiznání pustit z hlavy.

Prodejci cenných papírů a kryptoměn

Doteď jste daňové přiznání podávat nemuseli, ale pořídili jste si akcie, dluhopisy, bitcoiny, ethery nebo snad TrumpCoiny? Držte se jich alespoň 3 roky. Když je prodáte dříve a příjem z jejich prodeje bude vyšší než 100 000 Kč, nesplníte časový test, budete muset zaplatit daň z příjmu a podat daňové přiznání.

Lidé s příležitostnými příjmy nad 50 000 Kč ročně

Pokud jste měli jen občasné příjmy (např. jednorázová výpomoc, drobná zakázka) a jejich součet za rok přesáhl 50 000 Kč, musíte podat daňové přiznání. Do této částky je příležitostný příjem od daně osvobozený a přiznání se kvůli němu nepodává. Jen myslete na to, že může nastat situace, kdy budete muset finančáku dokazovat, že váš příjem opravdu nepřesáhl 50 000 Kč. Je to málo pravděpodobné, ale člověk nikdy neví.

Autoři s honoráři

Ať máte IČO, nebo ne, autorské honoráře patří mezi příjmy ze samostatné činnosti (§ 7, kam se řadí i výdělky z podnikání na živnost). Když je součet všech vašich zdanitelných příjmů (kromě těch ze zaměstnání nebo brigád zdaněných srážkovou daní) včetně autorských honorářů za rok nižší než 50 000 Kč, nemusíte podat daňové přiznání. Pro zaměstnance i u autorských honorářů (vyplacených mimo mzdu) platí limit 20 000 Kč za rok.

Poznámka: V případě příjmů za autorské dílo do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do daňového přiznání uvádíte pouze ty příjmy, které přesáhly 10 000 Kč od jednoho vydavatele za měsíc (v plné výši).

Z autorských honorářů do 10 000 Kč za měsíc odvádí srážkovou daň vydavatel. Když budou příjmy z autorských honorářů vaším jediným přivýdělkem ke studiu, rodičovské nebo důchodu a měsíčně obdržíte od jednoho vydavatele 6 000 Kč, za rok to sice bude 72 000 Kč, což je více než 50 000 Kč, ale daňové přiznání podávat nemusíte, protože daň už odvedl vydavatel ve formě srážkové daně.

Lidé s příjmy ze zahraničí

Jakmile máte povinnost platit daně v ČR (jste daňový rezident České republiky) a v průběhu roku obdržíte příjmy ze zahraničí (například ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo investic), ve většině případů musíte podat daňové přiznání, i když už jste z těchto příjmů zaplatili daň v jiné zemi.

Česká republika má s řadou států uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, díky kterým se stejný příjem nezdaní dvakrát – obvykle se použije metoda zápočtu nebo vyjmutí příjmů. Přesto ale platí, že zahraniční příjmy je potřeba v českém daňovém přiznání uvést, a povinnost podat přiznání tak často vzniká i lidem, kteří by jinak přiznání nepodávali.

Jak se mění práce na dohodu od roku 2025?

Kdo nemusí podat daňové přiznání?

OSVČ v paušálním režimu

Pokud jste byli celý rok v paušálním režimu, splnili jste všechny podmínky a neměli jste vedle podnikání další zdanitelné příjmy, daňové přiznání nepodáváte. Paušální daň v sobě zahrnuje daň z příjmůpojistné. V situaci, kdy vaše příjmy překročí limit pásma, necháte se zaměstnat, stanete se plátcem DPH apod., paušální režim zpětně končí, musíte dopočítat daň podle skutečných příjmů a podat daňové přiznání.

Zaměstnanci s jedním zaměstnavatelem, bez dalších příjmů

Jedna z výhod zaměstnání je, že máte celkem klid od papírování. Stačí být věrný jednomu zaměstnavateli, nemít další příjmy vyšší než 20 000 Kč a k ročnímu zúčtování daní včas doložit všechny přílohy pro uplatnění daňových odpočtů a slev.

Studenti, důchodci, rodiče na mateřské a rodičovské

Pokud vám na účet chodil pouze starobní nebo invalidní důchod, mateřská a rodičovská, nemusíte daňové přiznání podávat.

Jako student do 26 let, důchodce nebo rodič na rodičovské dovolené si s daňovým přiznáním nemusíte většinou lámat hlavu ani s příjmem z brigád na DPP, DPČ i prací na zkrácený nebo plný úvazek. Stačí u zaměstnavatele podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob (dříve tzv. růžový papír).

Tip: Podat DPFO se vám může vyplatit v případě, že vám zaměstnavatel ze mzdy strhával srážkovou daň a vy ji chcete získat zpátky prostřednictvím slevy na poplatníka.

Když si ale začnete přivydělávat podnikáním, bude to sice vždy automaticky sociálka a zdravotní pojišťovna považovat za vedlejší činnost, ale daňové přiznání budete muset podat. To platí i v případě, že důchod, mateřskou nebo rodičovskou začnete pobírat v roce, ve kterém jste podnikali na hlavní činnost. A pokud jste platili paušální daň, můžete buď podnikání přerušit/ukončit, nebo ji platit až do konce roku a daňové přiznání nebudete muset podat.

Žena utíká před termíny a úkoly?

Jaké jsou termíny pro podání DPFO v roce 2026?

  • Papírové podání: do 1. dubna 2026 (jen fyzické osoby bez datové schránky zřízené ze zákona)
  • Elektronické podání: do 4. května 2026 (OSVČ vždy)
  • Podání daňovým poradcem: do 1. července 2026

Všichni OSVČ mají od roku 2023 automaticky zřízenou datovou schránku, takže musí daňové přiznání podat elektronicky přes datovku nebo portál MOJE daně.

Tip: Pokud máte kombinaci více typů příjmů a pořád si nejste jistí, jestli se vás povinnost podat daňové přiznání týká, vyplatí se konzultace s účetní nebo daňovým poradcem. Cena jedné konzultace je zpravidla nižší než případná pokuta. :)

Časté dotazy

Kdo musí podat daňové přiznání elektronicky?

Daňové přiznání v elektronické podobě musíte podat jen v případě, že vám stát povinně zřídil datovou schránku. To se týká od roku 2023 všech OSVČ. Pokud jste si datovou schránku pořídili dobrovolně, samo o sobě to neznamená, že musíte daňové přiznání podat elektronicky.

Může plátce paušální daně dobrovolně podat daňové přiznání?

Ne. Možná se ptáte kvůli snazšímu získání hypotéky. Pokud potřebujete potvrzení o výši příjmů, zjistěte si, jestli banka přihlíží např. k výpisu z účtu. Vyžaduje vaše banka daňové přiznání? Vystupte do 10. ledna nového roku z režimu paušální daně a dál veďte daňovou evidenci nebo využijte paušální výdaje.

Co když v daňovém přiznání udělám chybu?

Chybu opravíte a na finančák odešlete opravné daňové přiznání (to, že je opravné, zaškrtnete na titulní stránce DP).

Co se stane, když daňové přiznání podám pozdě?

Finanční úřad vám může naúčtovat pokutu za prodlení a úroky. Pokuta se počítá od 5. pracovního dne po termínu a za každý den prodlení se navyšuje o 0,05 % z vyměřené daně až do maximální pokuty ve výši 5 % stanovené daně. V případě, že vám vyšla ztráta a nestihli jste včas podat přiznání, připravte se na pokutu 0,01 % z vykázané daňové ztráty za každý den prodlení až do 5 % z vykázané ztráty. Ale pokud takto vypočtená pokuta vyjde nižší než 1 000 Kč, nebudete muset platit nic.

Úrok z prodlení dle daňového řádu je totožný s úrokem v občanském zákoníku, tj. dvoutýdenní REPO sazba + 8 % p.a. V každém pololetí se výše sazby s ohledem na REPO sazbu přepočítává, takže se výše úroku v čase mění.

Obrázek robota, který si čte.

Tip: Daňová kalkulačka OSVČ (pro rok 2026)

Zajímá vás, kolik na daních (a pojištění) zaplatíte konkrétně? Připravili jsme pro vás přehlednou daňovou kalkulačku. Zadejte své příjmy, vydaje a případné slevy a hned budete mít jasno.


Nastartujte své podnikání s robotem

Vyřešíme za vás faktury, daně i komunikaci se státem.

Zjistit víc

Prohledat Almanach

Nenašli jste? Napište nám email nebo využijte povídátko v pravém dolním rohu.